Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Být z Afghánistánu už uprchlíkům v Německu nestačí. Azyl ale pořád dostane každý druhý

Být z Afghánistánu už uprchlíkům v Německu nestačí. Azyl ale pořád dostane každý druhý

Podíl počtu uznaných žádostí o azyl podaných v Německu migranty z Afghánistánu dál klesá. Informoval o tom list Passauer Neue Presse s odvoláním na informace ze spolkového ministerstva vnitra. Azyl v Německu v prvních dvou měsících letošního roku dostala méně než polovina žadatelů z Afghánistánu.

V lednu a únoru německé úřady uznaly za oprávněné 47,9 procenta žádostí o azyl občanů Afghánistánu. V roce 2015 přitom kladně vyřídily ještě 77,6 procenta těchto žádostí a loni 60,5 procenta.

Ministerstvo vnitra údaje o počtu uznaných žádostí zveřejnilo v odpovědi na dotaz poslankyně postkomunistické strany Levice Ully Jelpekové. Ta v této souvislosti kritizovala německou vládu. Výrazný pokles podílu uznaných žádostí je podle ní „výsledkem politické objednávky“, jejímž cílem je podle ní deportovat více Afghánců do vlasti, a vyslat tak odstrašující signál dalším obyvatelům konflikty zmítané země.

Německo přijalo v roce 2015 kolem 890 000 migrantů, loni dalších 280 000. V poslední době usiluje o zrychlení procesu vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Do údajně bezpečných oblastí Afghánistánu Berlín deportoval v poslední době několik desítek lidí, značná část z nich se k návratu do vlasti nechala přesvědčit dobrovolně výměnou za finanční podporu.

Vyhošťování afghánských uprchlíků z Německa kritizuje řada organizací na ochranu lidských práv včetně Amnesty International. Je podle nich protiprávní.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744