Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bývala ve straně Merkelové. Kvůli migraci teď exposlankyně podpořila krajně pravicovou AfD

Bývala ve straně Merkelové. Kvůli migraci teď exposlankyně podpořila krajně pravicovou AfD

Poslankyně německého Spolkového sněmu a bývalá dlouholetá členka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Erika Steinbachová dnes otevřeně podpořila v předvolební kampani pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Steinbachová, která je v Česku a Polsku známa jako dlouholetá předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) a odpůrkyně takzvaných Benešových dekretů, vystoupila na předvolebním mítinku protiimigrační strany na jihozápadě Německa.

Čtyřiasedmdesátiletá Steinbachová opustila CDU letos v lednu po více než 40 letech, především na protest proti migrační politice kancléřky Angely Merkelové, která podle ní otevřením hranic v roce 2015 porušila zákon. Dříve Steinbachová kritizovala například i postoj německé vlády při řešení řecké dluhové krize nebo odklon od podpory jaderné energetiky.

V době svého vystoupení ze strany Steinbachová uvedla, že nemá v plánu vstoupit do AfD, už tehdy ale vyjádřila naději, že se strana po zářijových volbách dostane do parlamentu. Dnes na dotaz ke členství v AfD řekla, že jej "prozatím" vylučuje.

Dnes Steinbachová AfD poprvé aktivně podpořila, když vystoupila na jejím předvolebním shromáždění ve Pforzheimu. Město ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko se zhruba 120.000 obyvateli je v Německu známé jako jedno z měst s největším podílem obyvatel s kořeny v zahraničí.

Na předvolební mítink ve Pforzheimu dorazili také oba volební lídři AfD Alexander Gauland - stejně jako Steinbachová někdejší dlouholetý člen CDU - a Alice Weidelová i spolupředseda strany Jörg Meuthen. AfD předvolební průzkumy v současnosti předpovídají zisk sedmi až deseti procent hlasů.

Ve dvou německých denících se dnes objevily také inzeráty s fotografií Steinbachové, v nichž oznámila, že dá ve volbách AfD svůj hlas. "Naši parlamentní demokracii poškodí, pokud parlament nebude opět plnit svou kontrolní funkci zakotvenou v ústavě. AfD je podle mě jedinou silou, která je ochotna a schopna to dělat. Proto budu 24. září volit z plného přesvědčení AfD," napsala bezpartajní poslankyně v inzerátu.

Steinbachová působila jako poslankyně od roku 1990, dlouho byla i mluvčí CDU pro lidská práva. Na konci loňského února vyvolala v Německu pozdvižení, když na twitteru zveřejnila fotografii blonďatého bělošského dítěte obklopeného davem dívek s tmavou pletí, které se ho podle textu pod obrázkem ptají, odkud pochází. Fotografie měla podle Steinbachové ukazovat budoucnost Německa v roce 2030.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1