„Čas spravedlnosti nadešel.“ Maduro dostal silnou zbraň, kterou může zničit vůdce rebelie | info.cz

Články odjinud

„Čas spravedlnosti nadešel.“ Maduro dostal silnou zbraň, kterou může zničit vůdce rebelie

Venezuelské Ústavodárné shromáždění zbavilo imunity lídra tamní opozice Juana Guaidóa. Legislativní těleso tvořené spojenci prezidenta Nicoláse Madura tím otevřelo cestu k jeho případnému zatčení a uvěznění. Spojené státy v takovém případě hrozí Madurovi odvetou.

Jak vyhrocená situace ve Venezuele panuje, ukázalo samotné hlasování. Převládaly v něm emoce a touha pomstít se muži, který od ledna stojí v čele snah svrhnout dvacet let vládnoucí venezuelský socialistický režim.

„Čas spravedlnosti nadešel,“ vykřikovala místopředsedkyně Ústavodárného shromáždění Tania Díazová. Když komora Juana Guaidóa o imunitu skutečně připravila, její členové si stoupli a začali nadšeně slavit. „To je spravedlnost! Lidová spravedlnost!“ radovali se.

Porušili předpisy

Ústavodárné shromáždění o Guaidóovi hlasovalo jen den poté, co k odebrání imunity opozičnímu politikovi vyzval šéf Nejvyššího soudu a spojenec prezidenta Nicoláse Madura Maikel Moreno. Guaidóa viní z porušení zákazu vycestovat ze země během vyšetřování jeho lednového kroku, v němž se prohlásil za dočasného prezidenta. Jako momentálního lídra Venezuely Guaidóa uznalo více než 50 států světa včetně Spojených států, Velké Británie nebo České republiky.

Záminku ke zbavení imunity poskytla Guaidóova únorová cesta po latinskoamerických zemích. Na ní se setkal s některými světovými státníky včetně amerického viceprezidenta Mikea Pence. Guaidóovi tehdy dokonce hrozilo, že se nebude moci vrátit zpět do vlasti. K tomu nakonec nedošlo, režim však porušení zákazu vycestovat využil jinak.

Guaidó měl imunitu jako předseda Národního shromáždění. To dlouhodobě plnilo roli parlamentu. Maduro však před dvěma lety po prohraných volbách oznámil vytvoření zmíněného Ústavodárného shromáždění. V něm zasedli Madurovi spojenci, kteří přebrali moc a možnosti druhé komory ovlivňovat chod země výrazně omezili.

Vládní politici ale během procesu odebírání imunity porušili platné venezuelské předpisy. Ty stanovují, že obviněný zákonodárce musí dostat příležitost k obhajobě před Nejvyšším soudem ještě před hlasováním. Souhlas k tomu vyslovuje Národní shromáždění. Guaidó slyšení před soudem neabsolvoval. Není ale zřejmé, zda režim bude ve vyhrocené situaci a v zemi na pokraji občanského konfliktu brát na procedurální výtky ohledy.

Rubio: Jestli zavřou Guaidóa, jsou to pučisté

Samotné odebrání imunity ještě neznamená, že Guaidó půjde za mříže. Před takovým postupem Madura varovaly Spojené státy. Ohradila se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa i senátor Marco Rubio, jenž je mužem, kterému Trump ohledně Venezuely naslouchá nejvíce.

„Státy, které uznávají Guaidóa za legitimního lídra země, by měly jakýkoli pokus jej ‚unést‘, považovat za puč. A s kýmkoli, kdo na tom spolupracuje, by mělo být zacházeno jako s pučistou,“ napsal Rubio na Twitteru ještě před hlasováním.

V případě Guaidóova uvěznění by jej museli nahradit další lidé z opozice. Ti jsou připravení se ujmout například organizace protestů. Guaidó se ale stal jakýmsi symbolem, tváří odporu, jenž po letech vrátil Madurovým odpůrcům naději na změnu režimu.

Plány Madurova režimu známé nejsou, krok se ale dá vnímat jako další utahování šroubů a snahu dostat 35letého opozičního lídra pod tlak. Režim nechal v minulých dnech uvěznit Guaidóova personálního ředitele Roberta Marrera, jenž čelí obvinění ze zapojení do teroristického komplotu s cílem svrhnout vládu. Samotný Guaidó koncem března dostal zákaz působení ve veřejných funkcích na 15 let. Jde o maximální dobu, na níž zákon umožňuje zákaz vydat.

„Myslí si, že útoky na mě a lidi kolem mě pohřbí naději na změnu ve Venezuele. Ale ta běží a nic nás nezastaví,“ pravil odhodlaně Guaidó, jenž přiznal, že k jeho zatčení sice dojít může, ale není to pro něj důvod, aby změnil své dosavadní postoje a omezil aktivity proti Madurovi. Naopak vyzval k dalším protestům.

Kdo ničí Venezuelu?

Ty jsou Madurovu režimu trnem v oku. Vláda viní opozičního lídra kromě zmíněného porušení zákazu cestovat také z nedovoleného přijímání zahraničních peněz a z podněcování násilností, k nimž během nepokojů došlo. Právě odsuzování násilí je kartou, kterou Maduro a jeho spojenci hrají stále častěji. „Nezajímají je mrtví. Nemají ani nejmenší tušení, jaké by byly důsledky občanské války,“ pravil šéf Ústavodárného shromáždění Diosdado Cabello.

Podobné výroky ale míří také z opozice směrem k Madurovu režimu. „Dokud se dokážou udržet v prezidentském paláci, nezajímá je, že se z Venezuely stává hřbitov,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro britský list The Guardian Gauaidóův spojenec Henrique Capriles.

Faktem je, že Madurův režim přivedl zemi k totálnímu ekonomickému kolapsu. Kdysi bohatou zemi s velkými ropnými zásobami trápí hyperinflace. Opakovaně zvyšovaná minimální mzda činí od letošního ledna 18 tisíc bolívarů (necelých 5,5 dolaru), nestačí ale ani na pravidelné nákupy jídla a pití. Produkty jsou nedostupné a drahé, chybí základní sortiment. Například 1,5litrová lahev obyčejné vody ale stojí 3200 bolívarů (necelý dolar).

Na denním pořádku jsou výpadky proudu, které komplikují nejen běžné životy, ale už také způsobily smrt několika lidí odkázaných na přístroje v nemocnicích. Maduro z potíží viní kybernetické útoky Spojených států. Vysvětlení ale vzhledem k převážně analogovým technologiím nedává smysl. Příčinou potíží je zanedbaná infrastruktura a nedostatek lidí. Řada odborníků, kteří by problémy vyřešili, emigrovala.

Přílišný optimismus opozice

Guaidó věří, že doba Madurovy vlády se chýlí ke konci, a proto zesiluje tlak na opozici. „Kdybychom nebyli tak blízko, režim by nebyl tak zoufalý,“ pravil. Jenže to je příliš optimistické tvrzení. Ve skutečnosti je Maduro zřejmě silnější než na začátku roku, kdy Guaidó rebelii spustil. Opozice nedokázala získat na svoji stranu velení armády, která Madura dlouhodobě drží u moci, ani většinu vojáků.

Prezident, jenž v loňských volbách, které však západní a mnohé latinskoamerické země označují za zmanipulované, získal mandát na dalších šest let, se navíc může opřít o podporu Ruska. Do Venezuely v minulých týdnech přiletěla dvě ruská vojenská letadla. Krok podnítil spekulace, zda se Moskva hodlá v zemi angažovat podobně, jak tomu bylo například v případě konfliktu na východě Ukrajiny.

Moskva poslala letadla v rámci „technické a vojenské spolupráce“ mezi Venezuelou a Ruskem. Není ale zřejmé, co si pod abstraktním pojmem představit. Rusko v minulosti prodalo vojenskou výzbroj za stovky milionů dolarů, zároveň má ale v zemi i své zájmy a Madurovu režimu půjčovalo peníze. Blízká spolupráce panuje také mezi největším ruskou ropnou firmou Rosněft a venezuelskou státní společností PDVSA.

Přistání ruských letounů se stovkou vojáků kritizoval americký prezident Donald Trump. „Rusko musí pryč,“ prohlásil před novináři během setkání s Guaidóovou manželkou Fabianou Rosalesovou. Všechny možnosti, jak toho dosáhnout, jsou podle Trumpa otevřené. Šéf Bílého domu tím připomněl své předchozí výroky, které si analytici vykládali jako připuštění možné vojenské invaze.

Místo invaze další sankce

Ta ale zůstává i nadále nepravděpodobná, ačkoli by si to Guaidó a další Madurovi oponenti přáli. Američané se do nákladné a nejisté vojenské akce nechtějí pouštět vzhledem ke zkušenostem z Iráku nebo Libye. Proti jsou i další státy převážně z Jižní Ameriky, které se obávají, že by invaze vedla k velkému konfliktu s množstvím uprchlíků.

Jihoamerické země mají přitom už nyní problémy zvládat masovou migraci z Venezuely, z níž podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo od roku 2015 více než 2,7 milionu lidí. Jižní Amerika přitom přijala více než 90 procent z 3,4 milionu Venezuelanů žijících v zahraničí. Přes milion osob přišlo do Kolumbie, dalších půl milionu do Peru.

Odpor Spojených států se i proto zatím omezil pouze na ekonomickou a diplomatickou stránku. Trumpova administrativa zavedla tento rok sankce proti PDVSA ve snaze omezit příjmy Madurova režimu, jenž je na prodeji ropy závislý. Ropa představuje podle agentury Reuters 90 procent veškerého venezuelského vývozu. Trump připustil, že dalším krokem může být zpřísnění těchto sankcí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud