Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CDU schvaluje velkou koalici. Smlouva má podle Merkelové dobré odpovědi na současné výzvy

CDU schvaluje velkou koalici. Smlouva má podle Merkelové dobré odpovědi na současné výzvy

Německá kancléřka a šéfka Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová svým spolustraníkům na sjezdu doporučila, aby schválili koaliční smlouvu vyjednanou se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) a sociální demokracií (SPD). Očekává se, že tak učiní jasnou většinou. Výsledek vnitrostranického referenda SPD, které koaliční smlouvu taktéž schvaluje, je naproti tomu otevřený.

Koaliční smlouva, na níž se trojice stran dohodla začátkem měsíce, podle Merkelové dává dobré odpovědi na výzvy dnešní doby. Zmínila například opatření týkající se rodin, školství, zdravotnictví a péče, bezpečnosti či hospodářství. CDU se podle ní podařilo prosadit řadu priorit a do vlády je navíc připravena poslat "silný tým".

Ze stávajících ministrů křesťanských demokratů v něm bude jen šéfka resortu obrany Ursula von der Leyenová. Merkelová dnes i proto jednotlivě ocenila práci ministrů, kteří už součástí příští vlády nebudou. Potleskem ve stoje delegáti ocenili bývalého ministra financí Wolfganga Schäubleho, končícího ministra zdravotnictví Hermanna Gröheho a především odcházejícího ministra vnitra Thomase de Maiziéra.

Ve svém zhruba hodinovém projevu se šéfka německé vlády dotkla řady politických oblastí. Nezvykle důrazně se podle pozorovatelů vymezila vůči nesnášenlivosti a populismu. "Antisemitismus nemá v této zemi co dělat," prohlásila mimo jiné s tím, že je jedno, jestli za ním stojí muslimští přistěhovalci, představitelé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) nebo levicoví radikálové.

Merkelová se vrátila i k loňským zářijovým parlamentním volbám, v nichž její konzervativní unie CDU/CSU dosáhla nejhoršího výsledku od prvních poválečných voleb. Připustila, že výsledek neodpovídá nárokům tohoto uskupení. "My všichni jsme bojovali a my všichni jsme byli zklamáni," podotkla. Strana nyní musí pracovat na tom, aby znovu získala důvěru voličů. I prosazení bodů z koaliční smlouvy by k tomu podle ní mohlo pomoci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1