Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čechům by po brexitu mohl zhořknout pobyt v Británii. Mayová plánuje zkrouhnout práva občanů EU

Čechům by po brexitu mohl zhořknout pobyt v Británii. Mayová plánuje zkrouhnout práva občanů EU

Občané Evropské unie, kteří přicestují do Británie v přechodném období po vystoupení země ze společenství, nezískají stejná pobytová a jiná práva jako ti, co do země přesídlili před takzvaným brexitem. Během návštěvy v Číně to dnes řekla britská premiérka Theresa Mayová. Zástupci EU její představu odmítli.

„Říkám jasně, že je rozdíl mezi lidmi, kteří přišli před tím, než opustíme EU, a těmi, kdo přijdou a vědí, že Británie již není členem unie,“ citovala Mayovou agentura Reuters.

Ministři zahraničí ostatních zemí EU chtějí, aby unijní občané měli v Británii plná práva, i když do země přijedou až během přechodného období od března 2019 do konce roku 2020. Ve hře není jen právo neomezeného pobytu, ale i přístup ke vzdělání a sociálnímu zabezpečení, včetně příspěvků na děti, napsal server listu Financial Times.

Premiérka slíbila, že bude bojovat proti návrhům přiznat občanům EU plná práva v Británii, když se do ní dostanou poté, co země osmadvacítku opustí. Mluvčí Mayové vzápětí sdělil, že spor je věcí vyjednávání.

Koordinátor evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt představy Mayové odmítl. „O právech občanů (EU) během přechodného období nelze vyjednávat,“ citoval jej server BBC. Aby přechodné období fungovalo, nemohou podle něj pro občany EU platit dvě různé sady práv.

EU již dříve označila zachování volného pohybu osob a záruku jejich práv za podmínku, aby Británii zůstal během přechodného období volný přístup na evropský jednotný trh. Spojitost těchto věcí dnes v reakci na Mayovouznovu zdůraznil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Sedmadvacet zemí EU se na konci ledna dohodlo, že po odchodu Británie nabídne zemi přechodné období v délce 21 měsíců, tedy do 31. prosince 2020. V Británii má podle představ Bruselu během něj platit unijní právo, včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce evropského soudu. Británie ale jako stát mimo EU již nebude mít zastoupení v unijních institucích a jejím rozhodovacím procesu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1