Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeká Trumpa potupa? Jeho kandidát na ministra zahraničí může dostat stopku, jako první v historii

Čeká Trumpa potupa? Jeho kandidát na ministra zahraničí může dostat stopku, jako první v historii

Mike Pompeo může být prvním známým kandidátem na ministra zahraničí v historii USA, který nedostane doporučení od senátního zahraničního výboru. Ten bude hlasovat již v pondělí a bývalý šéf CIA v něm nemá jistou většinu. Republikánů je sice jedenáct proti deseti demokratům, váhající libertarián Rand Paul však může poměr sil zvrátit. A zaručené zatím Pompeo nemá ani potvrzení na plénu.

Nedávno sešel s Kim Čong-unem. Setkání se severokorejským diktátorem však zřejmě nebylo to nejtěžší, které kandidát na nového amerického ministra zahraničí Mike Pompeo v poslední době absolvoval. Daleko více zabrat mu dávají senátoři ve Washingtonu.

Konkrétně jeden. Neúspěšný uchazeč o republikánskou nominaci v posledních volbách Rand Paul se zatím zdráhá Pompea podpořit při hlasování v senátním zahraničním výboru. To je na programu v pondělí večer amerického času.

Rand Paul
Americký lékař a senátor za stát Kentucky je synem známého amerického konzervativce Rona Paula, jenž se několikrát neúspěšně pokoušel získat prezidentské křeslo. Profiluje se jako zastánce volného trhu s minimální rolí státu. V roce 2016 se neúspěšně ucházel o republikánskou nominaci v prezidentské volbě. Odstoupil hned po prvních primárkách v Iowě.

Přesvědčit se Paula snažil nejen Pompeo, ale také sám prezident Donald Trump, jenž bývalého ředitele CIA na post nejvyššího diplomata navrhl. Podle všech dostupných informací ale zatím neuspěli a Paul zůstává v opozici.

Dostává se kvůli tomu pod palbu kritiky od některých republikánů. „Je to nevhodné. Nerespektuje výsledek voleb,“ tvrdí senátor Lindsey Graham, který se s Paulem ohledně zahraniční politiky už několikrát názorově střetl.

Paulův hlas by za normálních okolností zřejmě zůstal raritou, která by neplnila přední stránky novin. Jenže na hlasování o Pompeovi se znovu ukazuje, jak rozdělená je současná americká společnost a její reprezentanti.

Bývala to formalita

Až do nástupu Donalda Trumpa bylo potvrzování ministrů zahraničí spíše formalitou. Nikdy od roku 1925, kdy výbor začal zveřejňovat svá hlasování, nehlasoval pro nedoporučení kandidáta. A to rozhodoval o řadě kontroverzních osobností, které budily vášně na obou stranách spektra.

Uspěla například Hillary Clintonová, u níž panovaly pochyby o financování její nadace ze zahraničí. Stejně dopadla také Madeleine Albrigtová, s jejíž politikou mnozí republikáni nesouhlasili. Od dob Henryho Kissingera až do loňského roku navíc nedostal žádný z nominantů více než dva hlasy proti.

Trump má v tomto ohledu složitější situaci. Rex Tillerson nepřesvědčil všech deset demokratů ve výboru a podle všech informací stejně dopadne i Pompeo. „V normálních časech by byl potvrzen jasnou většinou. Proti Clintonové byl jeden senátor, proti Johnu Kerrymu nikdo,“ kritizoval na televizní stanici CNN republikánský senátor Bob Corker, že se v Kongresu začalo rozhodovat čistě stranicky.

Demokraté však tvrdí, že mají k Pompeovi zcela věcné výhrady. Nelíbí se jim, že je zastáncem rázných řešení, jeho negativní výroky o sňatcích homosexuálů nebo muslimech.

Nebezpečný precedens

Pokud Pompeo doporučení nedostane, nemusí to nutně znamenat konec jeho šancí. Ten by nastal pouze, kdyby výbor odmítl jeho nominaci předat plénu. V takovém případě by Trump musel najít náhradníka.

Jak se rozhoduje o ministerch
Proces výběru nového ministra v americké administrativě je složitý. Prezident navrhuje kandidáta, kterým chce daný resort obsadit. Ten následně absolvuje slyšení před příslušným senátním výborem, který poté rozhoduje, zda jej doporučí plénu ke schválení. Má na výběr z několika možností. Může udělit doporučení, nedoporučení, nevyjádřit se a v krajním případě odmítnout nominanta úplně. V případě prvních třech variant je finální rozhodnutí na všech 100 senátorech, kteří mohou kandidáta schválit, nebo zamítnout. Poslední znamená, že prezident musí vybrat nového adepta.

Výbor však může nechat rozhodnout plénum, přestože vydá negativní stanovisko, případně pošle Pompea na pospas všem senátorům zcela bez vyjádření. Jenže bývalý šéf CIA nemá zajištěnou podporu ani mezi zbylými senátory.

Republikáni drží jen těsnou většinu 51 hlasů ku 49. John McCain však na jednání kvůli nemoci nechodí. Když Paul zůstane proti Pompeovi, bude muset potenciální ministr přesvědčit minimálně jednoho demokrata.

To by se mu mohlo povést. Odmítnutím prezidentského návrhu na člena kabinetu jen kvůli stranické příslušnosti, bez pochybností o jeho kompetentnosti nebo etických problémů, by demokraté vytvořili nebezpečný precedens, který by se mohl v budoucnu obrátit proti nim.

I proto někteří umírnění demokraté už dali najevo, že pokud by došlo na lámání chleba, Pompea podpoří. Podle listu Politico tak na konci týdne mluvila přinejmenším trojice senátorů. Radikálnější křídlo Demokratické strany však již začalo lobbovat ve snaze jejich ochotu hlasovat pro Pompea zlomit.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1