Čeká Turecko krach jako jihoamerické země? Krize může být horší než v roce 2008 | info.cz

Články odjinud

Čeká Turecko krach jako jihoamerické země? Krize může být horší než v roce 2008

Politika tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana může skončit stejným hospodářským kolapsem, jakým si prošly populistické režimy v Latinské Americe. Tvrdí to investiční společnost Ashmore Group Plc, kterou ve středu citovala agentura Bloomberg. Britští analytici tak reagovali na překvapivý vyhazov guvernéra turecké centrální banky Murata Cetinkayi, k němuž Erdogan přikročil o víkendu. Zatlouká tak další hřebíček do rakve ekonomiky 80milionové země?

Analytici Ashmore Group připravili pesimistické čtení. Turecká vláda podle nich neřeší zásadní problémy ekonomiky a soustředí se jen na boj s jejich symptomy, tedy inflací, nízkým ekonomickým růstem, zpomalením investic a slabou měnou. Skutečné potíže, jako je špatná měnová politika, rostoucí zásahy státu do ekonomiky nebo chyby v zahraniční politice, se na vládní úrovni ignorují a dál se prohlubují.

Pád guvernéra oslabil liru

Na výměnu v čele turecké centrální banky ihned zareagovaly trhy a turecká lira ztratila dvě procenta své hodnoty vůči dolaru. „Prezident Erdogan je schopen odvolat guvernéra centrální banky, aniž by uvedl důvod. Ten je ale všem jasný – guvernér nechtěl snižovat úrokové sazby tak agresivně a rychle, jak si přál prezident,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytik ČSOB Dominik Rusinko a upozorňuje na institucionální slabost turecké ekonomiky.

Ačkoli všechny makroekonomické teorie tvrdí pravý opak, přišel turecký prezident s myšlenkou, že vysoké úrokové sazby vyvolávají vyšší inflaci. Tento svůj názor promítl i do pětiletého návrhu na rozvoj turecké ekonomiky, který tento týden představila vláda parlamentu. „Erdogan má páky na to, aby mohl tuto svoji neortodoxní teorii prosazovat, jeho vliv na měnovou politiku sílí,“ poznamenává analytik.

Ekonomové ale nad Erdoganovým plánem kroutí hlavou: „Spojovat snižování úrokových sazeb se snižováním inflace je směšné, je to makroekonomické woodoo,“ myslí si Rusinko, a není sám. Už loni v lednu vyvolaly Erdoganovy výroky o úrokových sazbách měnovou krizi a inflace vystoupala až na 25 procent.

Ceny zboží rostou, potíže pociťují všichni

Více než rok poté je turecké hospodářství stále na hraně krize. Potíže se projevují po celé zemi: tento týden například list The New York Times přinesl reportáž z tureckého černomořského regionu, kde známý výrobce čajů Lipton musel uzavřít jednu ze svých tří továren. Přestal také vykupovat čaj od tamních farmářů, těžké časy tak dopadají na všechny okolní vesnice i města.

„Lidé, kteří si dříve šli koupit dvě kila ovoce, si teď kupují už jen jedno,“ citoval deník majitele stánku Fuata Kara z istanbulského dělnického předměstí Silahtaraga. Dříve prodával kilogram třešní za šest lir, nyní už stojí 15.

Dlouhá léta bylo Turecko zvyklé na silný ekonomický růst. Erdogan díky němu vyhrával volby, ale i přicházel s obřími infrastrukturními projekty, jako byla stavba dalšího istanbulského letiště. Nyní se ale situace mění a hospodářský propad pociťuje 80milionová země stále citelněji. Podle analytika Rusinka bude nyní nastartování ekonomiky složitější než po globální krizi v roce 2008 a 2009. „Hlavním problémem je v současné době zadlužení soukromého sektoru. Ani ne tak domácností, ale spíše bank a firem, které mají navíc část dluhů v zahraniční měně a v krátkodobých závazcích,“ upozorňuje.

Ekonomika jela na dluh

Turecko nyní doplácí na to, že jeho ekonomika jela v minulosti z velké části na dluh, a to zejména na ten zahraniční, jenž je citlivý na jakékoliv otřesy. Rusinko si nicméně nemyslí, že by v problémech hospodářství stály výdaje na vojenské operace v regionu, ať už v Sýrii, nebo na jihovýchodě země. Zadlužení vlády se totiž pohybuje stále okolo přijatelných 30 procent HDP.

Turecko zažívá v posledních dvou letech odliv zahraničních investorů, pro něž je tamní prostředí stále méně přívětivé. Nejsou si například jisti, zda budou moci vyvážet své dividendové výnosy ze země.

Erdogan ale podle všeho ani po opakované porážce v komunálních volbách v Istanbulu velké hospodářské reformy neplánuje: „Vláda v reakci na loňskou krizi představila střednědobý program, který byl ale velice vágní a nepřišel s žádnými strukturálními reformami, které by měly ekonomiku nakopnout. Dokud se nezmění celé základy hospodářství, bude následovat období nevýrazného růstu, které nebude uspokojivé pro občany ani pro Erdogana,“ uzavírá analytik Rusinko.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud