Centrální banky bojují proti dopadům koronaviru. Za záchrannou brzdu tahá také ČNB | info.cz

Články odjinud

Centrální banky bojují proti dopadům koronaviru. Za záchrannou brzdu tahá také ČNB

Americká centrální banka (Fed) na svém mimořádném nedělním zasedání seškrtala svou hlavní úrokovou sazbu nejvýrazněji od 80. let minulého století a oznámila masivní nákupy aktiv. Další světové centrální banky se v pondělí americkým příkladem inspirují a rovněž rozvolňují své měnové politiky. K obnovení optimismu na akciových trzích to však nestačí, hlavní akciové indexy po celém světě výrazně ztrácejí. Ke snížení základní úrokové sazby v pondělí odpoledne přikročila i Česká národní banka. 

Americká centrální banka v neděli zaskočila trhy. Ač měla své zasedání naplánované na tuto středu, rozhodla se už koncem víkendu mimořádně srazit svou hlavní úrokovou sazbu o procentní bod. Kromě toho oznámila mimořádná opatření nákupu aktiv, skrze která dodá trhu až 700 miliard dolarů. 

Světové centrální banky se v pondělí k americkému Fedu v uvolňování měnové politiky masivně přidávají. Čínská centrální banka trhům poskytne až 100 miliard jüanů (asi 350 miliard korun), ta japonská zase rozšíří nákupy dluhopisů i akcií. A pozadu nezůstávají ani centrální banky Austrálie, Nového Zélandu či Jižní Koreje. Jejich jednotlivá opatření se mírně liší, cíl však je stejný. Banky chtějí jednak zlevnit úvěrování prostřednictvím snížení úrokových sazeb, za druhé pak dodávají trhu likviditu skrze rozšířený nákup aktiv. 

„Centrální banky ve světě si začínají uvědomovat, jaká hrozba před námi stojí,“ komentuje rozvolňování měnové politiky hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček. „Startují proto zcela nevídaná opatření. Americká centrální banka přistoupila ke snížení základní úrokové sazby o jeden procentní bod, zároveň odstartovala program kvantitativního uvolňování v astronomické výši 700 miliard dolarů. Japonská centrální banka rozšíří nákupy dluhopisů i akcií a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem, aby zachránila společnosti s nedostatkem hotovosti. Australská centrální banka vpraví do ekonomiky obří finanční injekci. Podobné kroky lze očekávat i od dalších centrálních bank,“ dodává ekonom.

Křečkova slova mířila i na pražské Příkopy za českou centrální bankou. Ta měla sice své další řádné zasedání naplánované až na příští čtvrtek, bankovní rada ale mimořádně zasedla právě dnes. A jednomyslně odhlasovala snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Revidovala také dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu na dvě procenta. Sazba zůstane na 1,75 %.

Potřebu uvolnit českou měnovou politiku dávali někteří její členové najevo už v uplynulých dnech. „V době, kdy země bojuje s epidemií, by centrální banka měla nabídnout pomocnou ruku,“ uvedl v pátečním rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. „Pro nejbližší měnové jednání mi ruka cuká pro snížení sazeb. Jak velké by však mělo být a zda je již odpracováno slabším kurzem, tak to si musím ještě ujasnit při studiu podkladů z měnové sekce,“ řekl Dědek.

Pro snížení hlavní sazby se vyjádřil i další člen bankovní rady Aleš Michl. „Tak už jsme asi dva ze sedmi,“ zareagoval na Dědkův rozhovor Michl. „Snížení sazeb je potřeba – otázka pro mě zní: O kolik?“

Česká národní banka má v tomto ohledu oproti světovým centrálním bankám výhodu v širším manévrovacím prostoru. Na svém únorovém zasedání totiž ČNB hlavní sazbu vzhledem k vysoké inflaci zvýšila na 2,25 procenta. Oproti tomu hlavní sazba mnoha světových centrálních bank je mnohem blíže nule, případně až v záporu. 

Je však otázkou, zda je nynější uvolňování měnové politiky ta nejúčinnější medicína, která by trhům vylekaným koronavirovou pandemií ulevila. Přestože měnová opatření ze strany centrálních bank jsou potřebná, trhům nyní může mnohem spíše pomoci oznámení vládních fiskálních stimulů.

„Dost možná, že si investoři vykládají kroky centrálních bank jako akt zoufalství,“ komentuje skutečnost, že hlavní akciové indexy v pondělí otevřely navzdory snaze centrálních bank v červených číslech, hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Centrální bankéři v jejich vidění naráží opakovaně a stále důrazněji hlavou do zdi, kterou ovšem nemají šanci prorazit. Pokud ovšem snižování úrokových sazeb a další podpůrné kroky v oblasti měnové politiky (jako jsou navýšené odkupy dluhopisů či mezinárodně koordinované kroky k navýšení likvidity a redukci rizikových přirážek) vnímají investoři jako zoufalý pokus, může je to spíše ještě dále vyděsit než uklidnit,“ dodává Kovanda.

Zklidnění by trhům podle něj mohlo přinést následující: nalezení účinné vakcíny na koronavirus, stabilizace počtu nakažených, anebo právě provedení mezinárodně koordinovaného fiskálního stimulu. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud