Černohorská vláda reaguje na Trumpova slova o třetí světové: „Naše země se jako první v Evropě postavila fašismu“ | info.cz

Články odjinud

Černohorská vláda reaguje na Trumpova slova o třetí světové: „Naše země se jako první v Evropě postavila fašismu“

Černá Hora se brání nařčením, které v rozhovoru s televizní Fox News vyslovil americký prezident Donald Trump. Ten naznačil, že agresivita Černé Hory jako člena NATO by mohla rozpoutat třetí světovou válku. Černá Hora přispívá k míru a stabilitě nejen v Evropě, ale na celém světě, spolu s americkými vojáky v Afghánistánu, napsala černohorská vláda.

Rozhovor s šéfem Bílého domu byl natočen v pondělí po Trumpově summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a televize ho odvysílala v úterý v noci. Moderátor se v rámci debaty o článku 5 smlouvy o NATO, který se týká společné obrany aliance, zeptal, proč by měl jeho syn jet bránit Černou Horu, kdyby byla napadena.

„Rozumím tomu, co říkáte. Pokládám si stejnou otázku,“ odpověděl prezident. „Víte, Černá Hora je drobná země s velmi silnými lidmi. Jsou to velmi agresivní lidé, mohou se stát bojovnými a blahopřeji, máte tu třetí světovou válku,“ řekl. Černá Hora s populací kolem 630.000 obyvatel se stala 29. členskou zemí NATO loni, což pobouřilo Moskvu, poznamenal k tomu britský deník The Guardian. Černohorská armáda čítá asi 2000 osob.

Podle černohorského premiéra Duška Markoviče svůj komentář Trump pronesl v souvislosti s debatami o financování NATO, kde usiluje o to, aby alianční země přispívaly na obranu více než dosud. "Ve své odpovědi (na dotaz moderátora) řekl, že černohorský národ je statečný a že nechce, aby američtí občané bojovali a byli zabíjeni za jiné země NATO," prohlásil podle listu Vijesti Marković ve středu večer v černohorském parlamentu. Dodal, že Trump s podobným vyjádřením o tom, že nechce, aby jeho vojáci bojovali za druhé, vystoupil již minulý týden na summitu NATO.

Severoatlantická aliance zatím aktivovala článek 5 pouze jednou po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu z 11. září 2001. Podle pátého článku považují členské státy ozbrojený útok proti jednomu nebo několika z nich, a to v Evropě nebo v Severní Americe, za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům, včetně použití ozbrojené síly.

„Trump zasel další pochybnosti ohledně toho, zda by Spojené státy pod jeho vedení bránily naše spojence. Další dárek pro Putina,“ komentoval na twitteru prezidentova slova Nicholas Burns, který se krátce před 11. zářím 2001 stal americkým velvyslancem při NATO a zastával tuto funkci do března 2005.

Černohorská vláda dnes v reakci na Trumpova slova zveřejnila prohlášení, ve kterém nicméně americký prezident není nijak zmíněn. „Černá Hora je hrdá na svou historii a tradice a mírumilovnou politiku, která ji dostala do pozice stabilizované země v regionu a jediného státu, ve kterém během rozpadu Jugoslávie nevypukla válka,“ uvedl kabinet. „Naše země byla tou první v Evropě, která se postavila fašismu a dnes, jako členský stát NATO a kandidát na členství v EU, přispívá k míru a stabilitě nejen v Evropě, ale i po celém světě, spolu s americkými vojáky v Afghánistánu,“ dodal.

Černá Hora podle vlády „buduje přátelství a nikdy žádné neztratila“. Na druhou stranu je ale odhodlána chránit a bránit své národní zájmy. „V dnešním světě nezáleží na tom, jak velký či malý jste stát, ale na tom, do jaké míry ctíte hodnoty svobody, solidarity a demokracie. Proto je přátelství a spojenectví Černé Hory a Spojených států amerických silné a trvalé,“ uzavírá ve svém prohlášení černohorská vláda.

Někteří komentátoři v souvislosti se vztahem Trumpa k Černé Hoře připomínají incident z loňského summitu NATO, kde americký prezident při shromažďování se ke společné fotografii odstrčil černohorského premiéra.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud