Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Červený koberec jsme rozvinuli pro ženy, které se brání.“ Berlinale začalo v duchu kampaně #MeToo

„Červený koberec jsme rozvinuli pro ženy, které se brání.“ Berlinale začalo v duchu kampaně #MeToo

Zahájení filmové festivalu v Berlíně letos dominoval skandál kolem sexuálního obtěžování, známý pod označením MeToo. Řada hvězd se na červený koberec před prvním festivalem evropské sezony dostavila v černém na znak odporu proti zacházení se ženami ve filmovém průmyslu - stejně jako jako při předávání Zlatých glóbů v lednu. Přehlídka dnes poprvé v historii začala promítáním animovaného filmu. Informovala o tom agentura AFP.

Festival Berlinale byl vždy považován za nejvíce politicky angažovaný z velkých světových přehlídek, napsal web televize Deutsche Welle. Ředitel filmové přehlídky Dieter Kosslick už dopředu avizoval, že hnutí #MeToo v letošním ročníku sehraje velkou roli. Stejně jako loni se však objeví také řada filmů o uprchlické tematice.

"Červený koberec jsme rozvinuli pro #MeToo, pro ženy, které se brání, a pro muže, kteří jsou dostatečnými muži na to, aby prosazovali rovnost pohlaví," uvedla pověřenkyně německé vlády pro kulturu Monika Grüttersová. Německá herečka a komička Anna Brüggemannová pak ve své iniciativě "ničí panenka" (#nobodysdoll) vyzvala účastnice zahájení festivalu, aby zanechaly "sexy oblečení ve prospěch pohodlnějšího oděvu". Podle AFP se však mnoho hostů k výzvě nepřipojilo.

Jen slavnostní večery v černé barvě ale problémy filmového průmyslu se sexuálním obtěžováním nevyřeší, píše Deutsche Welle. Berlinale tématu zasvětilo panelovou diskusi s názvem "Kultura chce změnu - konverzace o sexuálním obtěžování ve filmu, televizi a divadle", která se uskuteční v pondělí. Během festivalu bude spuštěna webová stránka s cílem dodat obětem obtěžování odvahu, aby o svých problémech promluvily.

Organizátoři rovněž vyřadili z programu festivalu díla režisérů obviněných ze sexuálního napadení. V tomto ohledu se však ihned proti organizátorům ohradila nejmenovaná jihokorejská herečka, kterou údajně bil a nutil do nedomluvených sexuálních scén režisér Kim Ki-duk. Ten přitom na Berlinale uvede svůj nejnovější počin "Human, Space, Time and Human". Soud obvinění ze sexuálního zneužití proti umělci odložil pro nedostatek důkazů.

Berlínskou filmovou přehlídku dnes poprvé v historii zahijil animovaný snímek - Psí ostrov (Isle of Dogs) režiséra Wese Andersona, který Deutsche Welle označila za "nejpolitičtější" ve filmografii režiséra z Texasu. Příběh o psech deportovaných z fiktivního japonského města Megasaki kvůli propuknutí psí chřipky ale prý původně politickou zápletku vůbec neměl. Ta vyvstala v průběhu tvůrčího procesu a podle Andersona "tak nějak zapadala do aktuálního dění". "Ale nezačali jsme nastavováním zrcadla politice. Začali jsme se psy," řekl režisér.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1