Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Červený kříž vyšle do Gazy dva týmy chirurgů. Na místě zřídí chirurgické oddělení pro těžce zraněné

Červený kříž vyšle do Gazy dva týmy chirurgů. Na místě zřídí chirurgické oddělení pro těžce zraněné

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) dnes oznámil, že do Pásma Gazy vyšle dva týmy chirurgů, kteří pomohou pečovat o Palestince, již byli těžce zraněni při izraelské palbě během demonstrací u hranice. Červený kříž na místě rovněž pomůže založit chirurgické oddělení určené k péči o těžce zraněné, informovala agentura Reuters.

„Tato šestiměsíční infuze lékařských zkušeností a materiálu urychlí dlouhou cestu k obnově a pomůže přetíženému zdravotnictví,“ uvedl šéf MVČK pro Blízký východ Robert Mardini s tím, že od začátku protestů 30. března bylo zraněno 13 tisíc Palestinců, včetně 3600 lidí, kteří byli postřeleni ostrými náboji.

Hranice Gazy s Izraelem se v posledních dvou měsících stala dějištěm hromadných protestů, které organizovalo zejména hnutí Hamás. Palestinci při nich zapalovali pneumatiky a házeli kameny na izraelské vojáky, kteří reagovali ostrou palbou. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo 116 Palestinců, nejméně 60 z nich pak během protestů, které se konaly během kontroverzního otevření americké ambasády v Jeruzalémě 14. května. Na 13 tisíc Palestinců bylo zraněno, mnoho z nich zřejmě bude mít doživotní následky. Za nepřiměřené použití síly vůči protestujícím kritizovala Izrael řada zemí a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Červený kříž v nemocnici aš-Šifá, která je největší v Gaze, založí chirurgické oddělení s 50 lůžky. „Naší jasnou prioritou teď je pečovat o pacienty se střelnými poraněními. Představte si 1350 osob s těžkými zraněními, přičemž každý pacient musí podstoupit tři až pět operací, což se dohromady rovná 4000 operací, z nichž polovinu odoperují týmy MVČK,“ uvedl Mardini s tím, že by takové množství těžkých případů pravděpodobně ochromilo nemocnici v Ženevě.

„V uplynulých osmi týdnech byla jasnou prioritou záchrana životů a končetin. Obrovské množství pacientů v Gaze také potřebuje pooperační péči,“ uvedl lékař Gabriel Salazar, který je koordinátorem zdravotní péče MVČK v Izraeli a na okupovaných palestinských územích.

Pásmo Gazy je hustě zalidněný, úzký pobřežní pás vklíněný mezi Izrael a Egypt. Po více než desetiletí vlády Hamásu jsou životní podmínky většiny obyvatel pásma neradostné. Nezaměstnanost převyšuje 40 procent, voda z vodovodu se nedá pít a elektřina funguje pouze několik hodin denně. Nemocnice mají dlouhodobý nedostatek zdravotnického materiálu, dovoz i vývoz zboží je omezen a některé části území stále čekají na obnovu po konfliktu s Izraelem z roku 2014.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1