Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češka zadržená v Pákistánu do ČR vydána nebude. Soudní proces nejspíš potrvá půl roku

Češka zadržená v Pákistánu do ČR vydána nebude. Soudní proces nejspíš potrvá půl roku

Soudní proces s Češkou, kterou zadrželi 10. ledna celníci na mezinárodním letišti v pákistánském městě Láhaur s devíti kilogramy heroinu, by mohl trvat zhruba půl roku. Podle listu Daily Pakistan to uvedl právní zástupce české občanky Čaudhrí Džavád Zafar. Zároveň vyloučil, že by v případě odsouzení žena mohla být vydána do České republiky, protože mezi oběma zeměmi žádná dohoda o vydávání vězňů neexistuje.

Dostat Češku zpět do vlasti bude obtížné i podle českých úřadů. "Česko nemá s Pákistánem sjednánu žádnou dvoustrannou smlouvu o předávání odsouzených k výkonu trestu. V případě pravomocného odsouzení pákistánským soudem by bylo možné předání odsouzené k výkonu trestu do ČR, a to na bezesmluvním základě. Musela by s tím souhlasit i pákistánská strana," řekla serveru Deník.cz Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí. Dodala, že tato problematika spadá do gesce českého ministerstva spravedlnosti.

"Soudní proces bude pravděpodobně ukončen během šesti měsíců," řekl Zafar. O možné výši trestu pro Češku odmítl právník spekulovat. Deník Daily Pakistan napsal, že osobám, které jsou usvědčeny z pašování více než deseti kilogramů drog, hrozí v Pákistánu doživotní vězení či trest smrti. Ten se ale podle české diplomacie zpravidla neuplatňuje vůči cizincům. Za pašování méně než deseti kilogramů narkotik je v zemi až desetiletý trest vězení.

Jednadvacetiletá česká občanka se v úterý objevila u soudu, který jí prodloužil vazbu do 7. února. Kdy začne soudní řízení o samotném činu, ještě není jasné. Právník Zafar uvedl, že Češka s vyšetřovateli plně spolupracuje.

Podle listu Daily Pakistan žena v úterý u soudu prohlásila, že je v "hrozné situaci" ve vězení, a prosila české úřady, aby ji "zachránily". Češka mohla od soudu také poslat vzkaz své rodině a přátelům. "Prosím, čekejte na mě, a pokuste se mi pomoci," řekla mladá žena pohnutým hlasem.

Pákistánští celníci Češku zadrželi údajně poté, co prošla přes dvě kontrolní stanoviště protidrogových jednotek cestou na let do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, odkud se podle pákistánského tisku chystala pokračovat dále do Irska. Drogy měla ukryté v zavazadle. Vypověděla, že o předmětech ukrytých v jejím zavazadle věděla, netušila však, že jde o heroin.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1