Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko chystá s Italy projekt na pomoc uprchlíkům. Dá 26 milionů, aby se měli v Pobřeží slonoviny líp

Česko chystá s Italy projekt na pomoc uprchlíkům. Dá 26 milionů, aby se měli v Pobřeží slonoviny líp

Česká republika a Itálie chystají společný projekt, ve kterém by mohly společně pomáhat migrantům v Pobřeží slonoviny. Po dnešním setkání s italským premiérem Paolem Gentilonim to novinářům řekl český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko by mělo do projektu přispět zhruba milionem eur (přibližně 26,14 milionu korun) a pomoci jím ke zlepšení životních podmínek lidí, kteří byli do Pobřeží slonoviny například vráceni z jiných zemí.

Sobotka s Gentilonim připustili, že v otázce migrační krize mají země rozdílné názory. Česko je proti přerozdělování uprchlíků, řešit problém chce především v zemích, odkud přicházejí. „Já jsem informoval pana premiéra o aktivitách, které realizuje Česká republika na Blízkém východě či v severní Africe,“ připomněl Sobotka alternativní způsoby, kterými chce Česko řešit migrační krizi.

Zmínil také současný projekt výcviku libyjské pobřežní stráže. „Já to pokládám za velmi dobrou cestu, která může pomoci snížit migrační tlaky z Libye směrem do Itálie,“ řekl Sobotka. V novém projektu, který chystají ministerstva, by pak měly peníze pomáhat začlenit do společnosti lidi vrácené do Pobřeží slonoviny z jiných afrických zemí, kudy směřovali do Evropy.

V africké zemi je podle Sobotky také několik set tisíc lidí bez státního občanství. „Pobřeží slonoviny je jednou z významných zdrojových zemí, pokud jde o migraci,“ uvedl Sobotka. Ve spolupráci s Itálií by měly peníze uprchlíkům pomáhat zajišťovat ubytování, zdravotní péči, pitnou vodu a zlepšovat jejich vyhlídky na začlenění do společnosti.

V migrační krizi je Itálie společně s Řeckem nejvíce zatíženou evropskou zemí, protože velká část uprchlíků po plavbě přes Středozemní moře skončí právě u italských břehů. Kvůli zlepšení situace v obou zemích před dvěma lety vznikly kvóty na počet uprchlíků, kteří by se mezi jednotlivé členské země měli rozdělit.

Česko kvóty odmítá jako nefunkční, vláda ale zároveň nesouhlasí s kritikou, že je Praha s ostatními státy EU v otázce migrace nesolidární. Sobotka opakovaně zdůraznil, že Česko pomáhá zlepšovat podmínky uprchlíků v zemích, odkud přicházejí, a zasazuje se i o ochranu vnější hranice unie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1