Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko si brousí zuby na obnovu Sýrie. Díky ambasádě v Damašku budeme mít výhody, slibuje si Praha

Česko si brousí zuby na obnovu Sýrie. Díky ambasádě v Damašku budeme mít výhody, slibuje si Praha

Ty největší boje v Sýrii po sedmi letech krvavé války pomalu utichají, vyhlídky na mírovou budoucnost jsou ale v silně roztříštěné zemi plné vzájemné nenávisti stále v nedohlednu. Státy z celého světa si však už začínají brousit zuby na poválečnou obnovu země a pozadu nechce zůstat ani Česko, které chce tuzemským firmám pomalu začít ušlapávat cestu k investičním projektům v Sýrii. Česká diplomacie si přitom slibuje, že bude mít tuto cestu v porovnání s jinými zeměmi o něco umetenější – ze západních zemí zde česká ambasáda totiž zůstala jako jediná, což by mělo Česku přinést výhody. V zemi, kde lidé vinou vleklého konfliktu stále umírají a nikdo neví, jaká zde bude situace za půl roku či za rok, jde ale stále o hudbu budoucnosti.

Zatímco vlády zemí Evropské unie či Spojených států začaly v roce 2012 svá diplomatická zastoupení ze Sýrie stahovat, Česko odmítlo a jako jediné zde ambasádu permanentně ponechalo. Právě to by měl Damašek podle české diplomacie brát při vybírání zahraničních firem, které by se mohly podílet na budoucí obnově země, v potaz.

„Skutečně ta přítomnost má svou významnou roli a váhu,“ řekla pro INFO.CZ česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi s tím, že díky zachování ambasády by Česko mělo mít „stoprocentně“ nějaké výhody. Záleží prý ale na tom, zda budou české firmy schopné na to pružně reagovat.

„Samozřejmě, že se počítá s tím, že když jsme tu zemi nikdy neopustili a navzdory složitým podmínkám jsme tam zůstali, bude to hrát roli při budoucí rekonstrukci země. To ale zatím nemůže nastat, protože ten konflikt ještě neustal,“ potvrdila také pro INFO.CZ tisková mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Že by se české firmy mohly po skončení války podílet na rekonstrukci Sýrie, už začátkem roku 2015 prohlásil i tamní prezident Bašár Asad. „Mohu říci, že tomuto druhu spolupráce v ekonomické oblasti budou naše dveře otevřeny,“ řekl v rozhovoru s Literárními novinami s tím, že by se Česko mohlo podílet na obnově Sýrie, protože navzdory tlaku, aby Česko přerušilo vztahy se Sýrií, to Praha neudělala.

Firmy se musí držet v mantinelech sankcí EU

Snahy o budoucí zapojení do rekonstrukce Sýrie, která podle odhadů Světové banky vyjde na zhruba 226 miliard dolarů, se v Česku pomalu rozbíhají už dnes. Důkazem tuzemských ambicí je dotační výzva pro podporu podnikatelských aktivit v Sýrii, kterou koncem října vyhlásila Česká rozvojová agentura. Firmy, které mohou získat finanční pomoc ve výši až půl milionu korun, mají možnost se do dotačního programu přihlásit do pátku 1. prosince.

„Otevíráme tímto dveře českým firmám, které se mohou na syrském trhu zorientovat a navazovat v budoucnu oboustranně výhodné obchodní vztahy,“ říká ředitel České rozvojové agentury Pavel Frelich, který zároveň upozorňuje na to, že podpora „nebude poskytnuta projektu, který by se ukázal být v jakémkoli rozporu s aktuálními sankcemi EU uplatňovanými vůči Sýrii.“

720p 480p 360p 240p
Obnova zdevastovaného Aleppa

Na nutnost firem držet se v mantinelech stanovených sankcemi, které proti režimu Bašára Asada zavedla Evropské unie, upozorňuje i česká velvyslankyně v Damašku. „Česko v Sýrii už dnes poskytuje humanitární pomoc. Máme zde malé projekty, kdy jsme opravili školku a nyní budeme opravovat školu. Čili to jsou ty začátky z programu a na ně bychom rádi navázali rozvojovými projekty, které se musí velmi pečlivě vybírat, protože Česká republika určitě nechce zahraničněpoliticky porušovat dohodnuté sankce,“ řekla Filipi redakci.

Mezi obory, kde se české firmy kvůli sankcím nemohou angažovat, je například energetika nebo rozvoj internetové a telekomunikační technologie, která by Asadovu režimu umožnila sledování občanů. „Teď se zaměřujeme na obory, které nejsou pod sankcemi Evropské unie, jako je zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství a podobný druh pomoci. Ale Sýrie dnes potřebuje úplně všechno, například obnovu energetiky, spalovny odpadků a podobně. Je to země po sedmi letech války, takže je v zásadě potřeba obnovit opravdu vše. A myslím si, že i naše firmy se už snaží dostat do těch prostor, kde by nenarážely na sankce Evropské unie,“ řekla pro INFO.CZ Filipi.

Právě energetika je přitom oblast, kam by Česko v případě zrušení sankcí směřovalo své aktivity v první řadě. „Projekty ekonomické diplomacie plynule navazují na okamžitou humanitární pomoc a na stabilizační projekty a budou tvořit rovněž základ budoucí bilaterální hospodářské spolupráce se Sýrií. Z pohledu ČR se jako perspektivní jeví zejména infrastrukturní projekty a oblast energetiky,“ vysvětluje náměstek ministra zahraničních věcí ČR Martin Tlapa.

Konkurence bude pro české firmy velká

Přestože je podnikání českých firem v Sýrii zatím hudba vzdálené budoucnosti, Česko nechce zaspat a začíná tuzemské firmy na příležitosti v Sýrii připravovat už dnes. Jak redakci řekla tisková mluvčí Lagronová, konají se například semináře a další akce, které mají firmy s prostředím v Sýrii seznámit. „Budeme například pořádat misi, kdy zde bude pár byznysmenů z farmaceutického průmyslu a podobných odvětví. Těmito kroky nyní začínáme,“ potvrdila také Eva Filipi.

Navzdory očekávání, že budou mít české firmy v Sýrii přednost, se Česko bude muset o přítomnost v zemi porvat i s dalšími zeměmi. Mezi nimi jsou i regionální velmoci, které se snaží v zemi rozšířit svůj vliv. Tím je například Rusko, které se v syrském konfliktu postavilo na stranu Bašára Asada a snaží se ho u moci také udržet.

„Konkurencí by mohly být v podstatě všechny země, ale samozřejmě tím, že tu je hodně viditelné Rusko, Írán, Čína nebo Indie, půjde ten rekonstrukční směr i odtud. Podle mých informací se o to zajímají i firmy ze západní Evropy, které by chtěly usilovat o přítomnost stejně jako my. Když tu byl v srpnu veletrh, bylo zde několik západoevropských firem, které se účastnily nejen katalogově ale i vlastní přítomností,“ řekla redakce česká velvyslankyně.

Známá mezinárodní konference v Damašku, která se v syrské metropoli letos uskutečnila poprvé po pětileté pauze způsobené válkou, se kromě českých společností účastnily například i firmy ze zemí, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, které s Asadovým režimem přerušily vztahy. „Narážíme ale na to, že Evropská unie uvalila sankce a dokud nebudou zrušeny, což se v blízké době nestane, protože to je vázáno na politickou transformaci země, tak zde stále bude přetahovaná o to, kdy budeme moci začít,“ dodává Filipi.

720p 480p 360p 240p
Exkluzivně z Palmýry

Na prvním místě je humanitární pomoc

Velvyslankyně v Damašku i Česká rozvojová agentura tvrdí, že zásadní rekonstrukce bude moct začít až po zrušení sankcí EU, které se očekává po dosažení politického řešení syrského konfliktu. To je ale v zemi, která je po sedmi letech brutální války rozdělená a o vliv zde soupeří i regionální velmoci, v nedohlednu. Úvahy o zapojení českých firem do rekonstrukce jsou však předčasné především kvůli tomu, že v některých částech Sýrie konflikt stále hoří vysokou intenzitou a je otázkou, jak bude země vypadat za půl roku nebo za rok.

„Konflikt stále probíhá, a to znamená, že jakákoliv rekonstrukce je zatím otázkou budoucnosti. Teď se řeší konflikt a současné potřeby té země,“ řekla redakci Lagronová s tím, že bavit se o konkrétních projektech českých firem je zatím předčasné.

Na to, že je v první řadě na místě řešit humanitární potřeby Syřanů, upozorňuje i regionální ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu Tomáš Kocian.

„Ve stabilizujících se oblastech to je především o obnově infrastruktury, ať už to jsou silnice, vodovody nebo obytné domy. Velké problémy jsou právě s bydlením, protože o dům přišla spousta lidí. Zatímco se ale mluví o stabilizaci, v Sýrii je stále několik milionů lidí, kteří jsou vnitřně vysídlení a bez pomoci zvenčí by nepřežili. Jsou odkázaní na humanitární pomoc toho nejzákladnějšího charakteru, jako jsou dodávky jídla, vody a hygienických výrobků,“ popsal Kocian situaci v některých oblastech Sýrie, kde lidé následkem konfliktu stále umírají.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744