Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český průmysl je v ohrožení. Čína plánuje mohutnou expanzi, kromě ČR zasáhne i Německo se Slovenskem

Český průmysl je v ohrožení. Čína plánuje mohutnou expanzi, kromě ČR zasáhne i Německo se Slovenskem

Pokud strategie čínské průmyslové expanze nazvaná „Made in China 2025“ půjde podle plánu, bude to znamenat významné ohrožení průmyslu České republiky. Tvrdí to analýza nezávislého think-tanku Merics, která dodává, že v takovém případě může Česko počítat se ztrátou pracovních míst, poklesem hrubého domácího produktu a nižším průmyslovým výkonem. Možností, jak se naše na průmyslu závislá země může bránit, není mnoho, ale existují.

Plán „Made in China 2025“ je čínská strategie, která počítá s transformací průmyslu na světovou úroveň. Její autoři, kteří na tomto plánu pracovali přes dva roky, se inspirovali podobnou německou strategií – a podpis našeho západního souseda je znát. Čínská verze plánuje do roku 2025 výrazné zefektivnění průmyslu, jeho důraz na kvalitu a environmentální ohleduplnost. Pro Evropu a zejména Českou republiku to znamená trable.

Pokud se Číně její plán podaří naplnit, bude to mít významný vliv na průmyslová odvětví řady evropských zemí, tvrdí analýza think-tanku Merics. Státy, které budou takovou expanzí nejohroženější, jsou podle instituce Jižní Korea, Česká republika, Německo a Irsko. Průmyslový rozmach Číny ale bude mít silnou odezvu třeba i na Slovensku, v Rakousku či v Rumunsku.

„Budoucí ekonomický růst těchto zemí závisí do velké míry na průmyslové produkci. Přitom technologická odvětví, které strategie ´Made in China´ identifikuje jako strategicky důležitá, tvoří přes 40 procent jejich průmyslové produkce,“ tvrdí analýza.

V současnosti je čínský průmysl stále ještě relativně zaostalý. Odvětví například nyní využívá průměrně jen 19 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, v Jižní Koreji jde přitom o 530 robotů a v Německu o 301 robotů. Produktivita práce je i proto často nižší, než v některých rozvojových státech.

Jenže právě to by se díky státní strategii mělo změnit. Centrální vláda chce přerod vlastního průmyslu podpořit 1,5 miliardy dolarů, podobnou sumu poskytnou i regionální politici. A dalších 45 miliard dolarů ve formě úvěrů a leasingů do roku 2020 dodá Čínská rozvojová banka.

„Program ´Made in China 2025´ představuje pro ekonomiky a společnosti po celém světě významnou výzvu,“ konstatuje proto analýza. „Aby zůstali kompetitivní, měli by politici a ředitelé v Evropě a v USA vzít opravdu vážně enormní potenciál čínské sofistikované průmyslové výroby,“ tvrdí think-tank.

Evropa by tak podle Mericsu měla přijmout několik prostředků, jak svou konkurenceschopnost průmyslu i v budoucnu udržet. Mezi ně patří například větší ochrana před kybernetickými riziky a případnými krádežemi patentů, prosazování mezinárodních průmyslových standardů a mezinárodního práva i v Číně, ale především vyvinutí nových opatření, která by byla odpovědí na agresivní čínské státní investice v Evropě.

Těch totiž Čína v části případů využívá jen k tomu, aby se levně dostala k rozvinutým technologiím. Na druhé straně, čínský high-tech trh zůstává zahraničním investorům zapovězen. „Současné mechanismy, které má Evropa k dispozici, aby reagovala na tyto problematické přímé zahraniční investice, nejsou dostatečné,“ soudí analýza.

Evropa by měla usilovat o zvýšení transparentnosti čínských akvizic tím, že bude po investorech požadovat podrobné dokumenty o jejich finančním zázemí, nebo že si bude výrazněji chránit své strategické investice.

Vlastní seznam strategických oblastí, které při případných akvizicích podléhají zvláštnímu režimu, má jen několik států, Česká republika mezi ně nepatří. Evropská unie nicméně nyní zvažuje proti agresivním taktickým koupím společný postup. 

Co se však týče v přístupu k čínským penězům v jednotlivých státech, je Evropská unie heterogenní. Zatímco například do Maďarska či do Řecka čínské yuany plynou ostošet, například Německo se svých firem - třeba výrobce robotů Kuka - vzdává jen nerado. 

Rozdílný přístup se projevuje i v politických oblastech a má reálné dopady na akceschopnost Unie.

Například v roce 2016 Maďarsko s Řeckem urputně bojovaly za to, aby Peking nebyl zmíněn v rezoluci odsuzující čínskou agresi v Jihočínském moři. Přesně před rokem pak Maďarsko odmítlo podepsat společné odsouzení faktu, že v Číně docházelo k mučení zadržených právníků, čímž shodilo ze stolu společnou evropskou nótu a v červnu zase Řecko zablokovalo společné prohlášení Evropské unie při OSN, kde osmadvacítka chtěla odsoudit stav lidských práv v Číně.

„Neliberální vlády jako je třeba ta Viktora Orbána v Maďarsku jsou celé šťastné, když mohou podpořit politické pozice Číny výměnou za přitážení investic. Vyhovuje jim i to, že mohou svých pozic využívat jako vyjednávací páky ve chvílích, kdy licitují s Bruselem a západem Evropy,“ vysvětluje pro magazín Politico Thorsten Benner, ředitel berlínského think-tanku Global Public Policy Institute.

Eskalace vnitroevropského konfliktu by však věci nepomohla, míní Benner. Naopak, smál by se, jak už to tak bývá, ten třetí - Čína. 

Benner tak naráží na úvahy, podle kterých měly "neposlušné" evropské země, které nechtěly přijímat uprchlíky (především země Visegrádské čtyřky), mít přístup k evropským fondům zmražený. Takovýto políček z Bruselu by však měl katastrofální účinek. Zasažené státy by se totiž dost možná obrátily směrem k Pekingu.

Benner místo toho navrhuje, zda by nestálo za zamyšlení podmínit čerpání evropských fondů například existencí nezávislých médií a principů právního státu. V této oblasti by se totiž populistickým politikům jako je maďarský Viktor Orbán podstatně hůře argumentovalo, proč jeho země najednou dostává méně peněz z Bruselu.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1