Cesta Si-Ťing Pchinga k nesmrtelnosti: Čínský prezident bude moci být ve funkci navždy

Marek Hudema

Zasedání čínského parlamentu, které dnes začalo, posílí moc současného prezidenta a generálního tajemníka vládnoucí Čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga. Bude se moci ucházet o další prezidentský mandát, v ústavě se objeví odkaz na jeho „myšlení o socialismu s čínskými charakteristikami“ a ústava zdůrazní, že právo je v Číně nástrojem moci komunistů. Podle odborníků je už nyní Si nyní nejmocnější vládcem Číny od dob diktátora Mao Ce-tunga.

Všečínské shromáždění lidových zástupců, tedy čínský parlament, se chystá změnit čínskou ústavu. Cílem je umožnit současnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi zůstat čínským prezidentem i po roce 2023. Podle současného znění ústavy totiž v tomto roce dokončí svůj druhý mandát a třetí už ústava nepřipouští. Si je zároveň generálním tajemníkem Čínské komunistické strany. Loni byl na sjezdu potvrzen v jejím čele až do roku 2022 a protože nejmenoval svého nástupce, jak bylo v minulosti zvykem, zůstane zřejmě generálním tajemníkem strany i po tomto datu. Současně bude i prezidentem, možná až do konce života.

Je to konec pokusů o oddělení státu a aparátu komunistického strany, se kterými začal reformátor Teng Siao-pching v sedmdesátých letech minulého století. Teng se pokoušel částečně oddělit stranu a stát a zároveň omezit setrvání šéfa strany i státu ve funkci, čímž chtěl posílit „kolektivní vedení.“ Jinak řečeno, šlo mu o to, aby se už nikdy neopakovala situace jako za vlády Mao Ce-tunga, který řídil Čínu až do své smrti v roce 1976. Čína tehdy měla jednoho vůdce, který neváhal provádět čistky, jejichž výsledkem byly desítky milionů mrtvých a které zasáhly i nejvyšší stranické vedení.

Čínské sdělovací prostředky tvrdí, že parlament jen vyhoví vůli lidu, protože „prostí členové komunistické“ strany a „čínské společnosti“ žádali o to, aby výkon funkce prezidenta nebyl omezen jen na dva termíny. Ve zdůvodnění této změny, které bylo podle listu Financial Times údajně rozesláno členům parlamentu, se píše, že „stranické kádry“ tuto změnu podporují. Je prý nutná proto, že by nebylo dobré rozdělovat role generálního tajemníka strany, předsedy vojenské komise strany a prezidenta, tedy tři nejdůležitější funkce ve státě. Všechny zastává Si Ťin-pching. Generální tajemník Si od svého prvního zvolení do funkce šéfa komunistů v roce 2012 postupně koncentruje ve svých rukou stále větší moc, zesiluje kontrolu společnosti a potlačuje jakékoliv náznaky protestů.

Na zasedání parlamentu má dojít i ke změně ústavy, která ukáže, že Čína už nebude tolerovat pokusy o právní stát. Tedy o to, že by se i komunistická strana a její představitelé museli řídit čínskou ústavou a zákony, které sami navrhují. Právě v souvislosti s nástupem Si Ťin-pchinga do funkce generálního tajemníka strany v roce 2012 se spekulovalo o tom, že prosadí v Číně vládu zákona a dodržování ústavy. Pak ale byla diskuse o ústavnosti potlačena, někteří její účastníci pronásledováni. Teď je jasné, že komunistická strana a Si počítají s tím, že komunistická strana je důležitější než zákon.

Alespoň tak například týdeník The Economist komentuje navrženou výměnu dosavadní fráze „socialistický právní stát“ za sousloví „socialistická vláda prostřednictvím zákona“ v ústavě. Vedoucí úloha komunistické strany už nebude jen v preambuli ústavy, ale přestěhuje se přímo do prvního článku. Navíc by se v čínské ústavě mělo nově objevit to, že se Čína řídí či inspiruje „myšlením Si Ťin-pchinga.“ Podobná slova se už loni objevila ve stanovách vládnoucí Čínské komunistické strany. Nikdo sice přesně neví, co vlastně „myšlení“ generálního tajemníka je, ale je jasné, že taková vyjádření v oficiálních dokumentech posilují jeho moc a je tak těžké proti jeho rozhodnutím protestovat. Za takovou činnost pochopitelně může následovat postih.

sinfin.digital