Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští emigranti v Británii chtějí zpátky původní občanství. Bojí se následků brexitu

Čeští emigranti v Británii chtějí zpátky původní občanství. Bojí se následků brexitu

Dobří holubi se vracejí, aspoň tak vypadá situace po rozhodnutí Velké Británie o brexitu. Řada Čechů a jejich potomků, kteří v roce 1948 nebo 1968 emigrovali, nyní chtějí české občanství. Žene je k tomu zřejmě obava, že po vystoupení Británie z EU už nebudou moci tak snadno cestovat. Podle informací Českého rozhlasu za posledních devět měsíců požádalo ve Spojeném království o obnovení českého občanství už asi 70 lidí.

Velká část žadatelů podle českých velvyslanců pochází z řad emigrantů z roku 1948 nebo 1968. Někdy jde i o jejich děti, které se narodily už za hranicemi. A přestože v České republice už trvale nežijí, šance získat zpět občanství je prý velká.

„Osoby, které v minulosti české – respektive československé státní občanství – pozbyly, mohou nyní státní občanství České republiky nabýt znovu prohlášením, aniž by musely obnovit svůj trvalý pobyt v České republice,“ vysvětluje pro Český rozhlas mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Takové prohlášení je prý možné podat i na zastupitelském úřadě a posuzovat ho bude následně krajský úřad v místě posledního bydliště emigranta v Česku. A společně s občanstvím by pak zájemci mohli získat i český pas. Ten by jim i po brexitu nadále umožnil snadné cestování po Evropě.

Přistěhovalci v Británii začali ale řešit i další komplikaci. Zatím není jisté, jak se k emigrantům po opuštění Unie postaví tamní úřady. Někteří z nich proto zažádali i o povolení k trvalému pobytu.

„Hodně lidí se rozhodlo požádat si o permanentní rezidenci teď, protože nikdo úplně neví, co a jak bude a zda se podmínky ještě nezpřísní,“ vysvětluje pro Český rozhlas zástupkyně ředitelky tamního Českého centra Renata Clarková. Sama se o trvalý obyt před nedávnem rozhodla požádat.

„V té diskusi, co bude s občany Evropské unie, jsem si uvědomila, že nemám v ruce žádný papír, který mě k pobytu tady opravňuje. Před 20 lety jsem nějakou formální dokumentaci měla, ale ta už neexistuje a mezitím se zákony několikrát změnily. A tak mi přišlo, že tady existuju tak trochu ve vzduchoprázdnu, ačkoliv zde mám rodinu a platím daně,“ doplňuje Clarková.

Řada migrantů si ale na proces žádosti o pobyt stěžuje. Potřebné dokumenty jsou na 85 stranách v úřednické angličtině. I pro jazykově zdatné přistěhovalce je podle Clarkové mnohdy obtížné žádost vyplnit správně. Každá chyba ve formuláři pak prý vede k vrácení na přepracování nebo dokonce k zamítnutí žádosti. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1