Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vědci objevili nový druh jeskynního raka. Žije v Indonésii

Čeští vědci objevili nový druh jeskynního raka. Žije v Indonésii

Vědci z České zemědělské univerzity a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích objevili a popsali dosud neznámý druh raka žijící v Indonésii, konkrétně na ostrove Nová Guinea. Žije v ponorné řece u vesnice Palimoro. Podobní jeskynní raci byli přitom známí pouze ze Severní Ameriky. O objevu informovala Jihočeská univerzita v tiskové zprávě.

Vědci Martin Bláha, Jiří Patoka a Antonín Kouba popsali raka v odborném časopise Zootaxa v prosinci loňského roku. „Jejich objev vzbudil ve světě značný ohlas a byl označen za jednu z nejvýznamnějších událostí v poznání raků v poslední době, která mimo jiné poskytne důležité poznatky o evolučních procesech,“ uvedla zpráva.

Rak nažloutlý, latinsky Cherax acherontis, má podle Martina Bláhy z laboratoře etologie ryb a raků Jihočeské univerzity znaky, které se projevují u živočichů žijících v jeskynních systémech - ztrátu pigmentace, zakrnělé oči a také jiné uzpůsobení ústního otvoru, jímž se adaptoval na potravu dostupnou v jeskyních. Vědci se o jeho existenci dozvěděli již před několika lety a nejprve se domnívali, že se jim podaří raka prozkoumat v Česku. Převoz račího organismu byl ale administrativně tak složitý, že jim nezbylo nic jiného, než se za rakem vypravit.

„Komunikace s průvodcem přes angličtinu a emaily nebyla ideální, až na místě jsme zjistili, co nás čeká,“ řekl ČTK Bláha. Vědci se nejprve domnívali, že za raky půjdou do běžné jeskyně. Ukázalo se ale, že žijí v ponorné řece, která protéká složitým a rozsáhlým jeskynním systémem. Na cestě k rakům proto museli projít několik kilometrů vodou. Výsledek ale stál za to.

Potvrdilo se, že nalezení raci patří opravdu k novému druhu. Vývojově jsou blízcí těm v Austrálii a Indonésii, vlivem života v jeskyních získali ale vlastnosti, které je přibližují druhům nalezeným v jeskyních v Severní Americe. Ti ale patří do úplně jiného rodu. „Jsou poměrně velcí, sameček dorůstá 15 až 20 centimetrů,“ uvedl Bláha.

Do Indonésie se vědci chtějí vrátit na další expedice. Láká je i jiné místo, kde podle průvodců žijí další jeskynní raci. „Biodiverzita v této části světa je tak obrovská, že bych se velmi divil, kdyby tam žádní další raci nebyli,“ řekl Bláha.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Kromě toho se tým chce zaměřit i na nepůvodní druhy v indonéské přírodě, které se tam dostávají díky tomu, že tato část světa je křižovatkou obchodu s různými akvarijními zvířaty. Pokud se zástupci nepůvodních druhů dostanou do volné přírody, může to na ni mít devastující vliv. „V mnoha případech se chovají invazivně a nenávratně poškozují zdejší unikátní ekosystémy,“ vysvětlil Bláha. Na výzkumu nepůvodních druhů hodlají čeští vědci spolupracovat s indonéskými univerzitami.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1