Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vojáci byli v Afghánistánu terčem dvou útoků výbušninami. Nováčci to zvládli, cení nás i spojenci, říká velitel

Čeští vojáci byli v Afghánistánu terčem dvou útoků výbušninami. Nováčci to zvládli, cení nás i spojenci, říká velitel

Česká strážní rota, která má za úkol v Afghánistánu hlídat okolí spojenecké základny Bagrám, od října čelila dvěma útokům pomocí nástražných výbušných zařízení. Při incidentech nebyl nikdo z vojáků zraněn. Českým novinářům to při návštěvě českých vojáků v Afghánistánu ministryní obrany v demisi Karly Šlechtové řekl velitel 9. strážní roty Roman Rostás. 

Bezpečnostní situace je podle Rostáse v okolí základny v zimním období klidnější. Jádro jednotky tvoří vojáci z Jindřichova Hradce ze 44. lehkého motorizovaného praporu. Pro prapor, který vznikl v roce 2008, to je první velká bojová mise.

"Máme tady řadu zkušených vojáků, ale i řadu vojáků, kteří jsou poprvé v Afghánistánu. S úkolem se poprali velice dobře, rychle nasbírali zkušenosti a odvádějí práci skutečně dobře. Jsem na tu jednotku hrdý, protože jsme ceněni i spojenci," poznamenal Rostás. V asi stošedesátičlenné jednotce je podle něj 122 nováčků.

Strážní rota má za úkol jezdit na hlídky do okolí základny a předcházet útokům na ni. Při hlídkách narušuje činnost nepřítele a jeho pohyb. Spolupracuje při tom i s afghánskými jednotkami. Na patroly jezdí přes den i v noci.

Právě v noci, když nebylo dobře vidět, byla jednotka dvakrát během uplynulých měsíců napadena. "V obou případech vyvázli vojáci bez zranění a situaci zvládli. Ty nálože nebyly dostatečně velké, aby vojákům ublížily. V jednom případě jsme museli vozidlo odtáhnout, ale nedošlo k rozsáhlému poškození," podotkl Rostás. Poznamenal, že v minulosti již v Afghánistánu působil jako velitel čety v provincii Lógar, kde se dostal do kontaktu s povstalci asi patnáctkrát. "Takže tu situaci znám. Nicméně ti vojáci, kteří tu byli napadeni, byli v té situaci poprvé, ale zachovali se, jak nacvičovali v ČR, a zvládli to," dodal.

Bezpečnostní situace v provincii Parván, kde Bagrám leží, je podle něj trvale zhoršená. V zimním období je ale podle něj situace klidnější. "Protivník tady funguje i na bázi počasí, protože v létě tady má lepší podmínky, ať už delší den, ale zejména ty teploty, vůči nimž nebývá tak odolný," dodal.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

Čeští vojáci na Bagrámu se zúčastnili obou kol nedávných prezidentských voleb. Podle Rostáse o volbách živě diskutovali a zajímali se o ně. "Co nám dovolilo internetové připojení, tak sledovali i diskuze a veškeré informace k tomu, aby se co nejlépe rozhodli," řekl.

Podle tiskového důstojníka jednotky, který si kvůli bezpečnosti nepřál uvádět své jméno, tráví vojáci odpočinek buď v soukromí na pokojích, kde třeba sledují filmy, nebo komunikují s rodinami. Navštívit také mohou posilovnu nebo českou kapli.

Vojákům na misi v Afghánistánu většinou nejvíce chybí české jídlo a zejména kontakt s rodinou. "V prosinci se mi narodil syn a ještě jsem ho neviděl. Ale s tím jsem počítal, když jsem sem jel," řekl Rostás.

Běžný den na základně se podle českých vojáků točí zejména kolem plnění operačního úkolu. "To znamená příprava na patrolu, patrola, údržba techniky, pravidelný výcvik," podotkl informační důstojník. "Není tady rutina, každý den je jiný. Někdy se jede ve dne, někdy v noci, někdy se dělá příprava, někdy se plánuje, dělají se nácviky se spojenci," řekl další z českých vojáků. "Ztrácíme tu přehled o dnech v týdnu a jedeme podle data, podle úkolu. Slovo víkend tady neexistuje," dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1