Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cestování do EU bez víz: Evropská komise bude registrovat příchozí ze zemí s bezvízovým stykem

Cestování do EU bez víz: Evropská komise bude registrovat příchozí ze zemí s bezvízovým stykem
 

Evropská komise navrhla nový informační systém, který Evropské unii umožní zlepšit přehled o příchozích ze zemí s bezvízovým stykem. . Plán na Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) počítá s tím, že lidé z těchto států se před cestou do EU budou muset za poplatek pět eur (asi 135 korun) dopředu registrovat. Věc by podle představy Komise měla začít fungovat v roce 2020, týkala by se zřejmě milionů lidí.

„Systém uzavře nynější informační mezeru. Umožní porovnání žádostí ze zemí s bezvízovým stykem s našimi dalšími systémy. Zároveň bude snadný, rychlý, levný a efektivní,“ slíbil dnes na tiskové konferenci místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose nesmí jít otevřenost Evropy na úkor její bezpečnosti.

Registrace, kterou bude možné udělat přes internet, by se týkala každého dospělého ze států, jejichž občané nepotřebují k cestám do EU víza. Platná by následně byla pro libovolný počet cest do členských zemí EU, které jsou součástí schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic, za pětileté období.

Komise dnes věc v podkladech pro média označila za „nutný a drobný procedurální krok, který cestujícím ze zemí s bezvízovým stykem umožní vyhnout se byrokracii a zdržením na hranici“. V naprosté většině případů bude podle Komise žádost kladně vyřízena v řádu minut, na schengenské vízum lidé čekají 15 a někdy také až 60 dní.

Systém, který by byl podobný americkému systému ESTA, má při počátečních nákladech okolo 212 milionů eur (asi 5,7 miliardy korun) stát ročně 85 milionů eur (asi 2,3 miliardy korun). Dotkl by se lidí z přibližně šesti desítek států, včetně například občanů USA, Kanady, Izraele či Japonska.

S plánem na zřízení systému ETIAS budou muset souhlasit členské země a také Evropský parlament.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1