Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chlubil se zbraněmi a chtěl zabíjet. Teď pravicový extremista z Charlottesville prosí policii o slitování

Chlubil se zbraněmi a chtěl zabíjet. Teď pravicový extremista z Charlottesville prosí policii o slitování

Christopher Cantwell je k smrti vyděšený. Jeden z řečníků pochodu extrémní pravice v americkém městě Charlottesville a hlavní aktér reportáže televize Vice News se změnil z drsného hocha chrastícího zbraněmi na uplakaného muže, který volá po pochopení. Místní policie na něj totiž vydala zatykač a holohlavý, po zuby ozbrojený muž se teď začal o svou budoucnost obávat. Natočil proto několikaminutové video, vekterém pláče a strážce zákona na něm vyzývá ke shovívavosti. „Nevím, co mám dělat,“ stěžuje si. 

V reportáži Vice News to byl největší drsňák. Zastánce nadvlády bílé rasy Christopher Cantwell okázale ukazoval své pistole a automatické zbraně, rezolutně hrozil, že své oponenty zabije, pokud bude muset. Tvrdil také, že žena, která zemřela po nájezdu autem, nezemřela neprávem. Nyní to již nejspíše neplatí.

Své nejnovější video totiž Cantwell totiž celé proplakal. „Doslechl jsem se, že je na mě vystavený zatykač,“ štkal. „Po telefonu mi to ale policie odmítla potvrdit a nasměrovala mě k soudu. Já si ale nemyslím, že by bylo moudré, abych tam chodil. Když je venku výjimečný stav, je tu národní garda a tak,“ vysvětluje Cantwell.

Přitom ještě pár dní zpět hrdě v davu podobně smýšlejících jedinců mašíroval s pochodní ulicemi Charlottesville a nebál se čerta nic. Situace se však evidentně změnila. Sociální sítě Facebook, Twitter a Instagram mu po reportáži Vice News zablokovaly jeho účty, spolubojovníci se mu rozprchli a on se musí nyní schovávat.

„Naši nepřátelé se nezastaví. Nadávají, vyhrožují a jsou všude okolo,“ tvrdí extremista.

Proto vyzval policii, že pokud ta chce, aby se jí vzdal, má mu zavolat na telefon. „Jsem ozbrojený, ale s vámi nechci žádné násilí. Pokud si ověřím, že jste skutečně od policie, řeknu vám, kde jsem, nechám vás, abyste mě přišli zatknout,“ tvrdí na videu.

„Jsem opravdu zděšený, hrozně se bojím, že mě zabijete. Pokud bych měl jít dnes do vězení, tak by to ku*va nebylo poprvé. Nechci tam jít a nemyslím si, že bych tam měl jít, ale udělám, co je třeba,“ uzavírá vystrašený radikál.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1