Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Chovejte se normálně, nebo odejděte.“ Nizozemský premiér před volbami přitvrdil vůči migrantům

„Chovejte se normálně, nebo odejděte.“ Nizozemský premiér před volbami přitvrdil vůči migrantům

Na protiuprchlickou strunu hraje další nizozemský politik. Mark Rutte, předseda středopravicové vládní Strany lidí pro svobodu a demokracii prohlásil, že ti, kdo se nechtějí integrovat, by měli opustit Nizozemsko.

Předseda nizozemské vlády varuje, že každý, kdo nechce respektovat tamní zvyky, může odejít. Pár týdnů před volbami se jedná o slova adresovaná spíš Nizozemcům než migrantům.

„Musíme aktivně chránit naše hodnoty,“ napsal premiér. Je podle něj důležité bojovat proti těm, kteří se nechtějí integrovat. „Chovejte se normálně, nebo odejděte,“ řekl.

Přestože se nezmiňuje o svém populistickém sokovi Geertu Wildersovi a jeho Straně za svobodu, zpráva byla jasně mířená právě na voliče, které antiimigrační program zajímá.

Jak Rutte prohlásil, rozumí lidem, kterým se „nelíbí ti, kteří se nechtějí integrovat“. Chápe, že chtějí, aby tito lidé odešli. „Řešením ale není házet všechny do jednoho pytle,“ prohlásil ale mimo jiné.

Nepřímo se tak dotknul názorů, které prohlašuje Wilders. Ten už na tato slova reagoval a Rutteho nevybíravě nazval „mužem otevřených hranic, azylového tsunami, masové imigrace, islamizace, lží a klamu“.

Rutte kandiduje do třetího volebního období. Jeho vláda je v čele země v době, kdy se nizozemská ekonomika vzpamatovala z finanční krize a daří se jí velmi dobře. Přesto Rutteho popularita klesá a rostou preference Wildersově straně.

V prosinci byl Wilders soudem uznán vinným za urážku a podněcování k diskriminaci proti Maročanům. Odvolal se a verdikt označil za ostudný.

Běženci v Nizozemsku

V Nizozemsku přibývá migrantů, kteří se snaží dostat do nákladních aut a s nimi trajektem dál do Británie. Podle nizozemských úřadů se počet pokusů o využití tranzitu přes Nizozemsko v posledních třech měsících proti předchozímu čtvrtroku zdvojnásobil.

Nizozemské a britské úřady zachytily při tomto pokusu v posledním čtvrtletí 430 lidí. Víc než zdvojnásobení počtu migrantů je patrné i v meziročním srovnání – za celý loňský rok úřady zadržely 1280 lidí, zatímco o rok dřív jich bylo 500, uvedla agentura AP.

Podle posledních zveřejněných údajů nizozemského ministerstva pro bezpečnost a spravedlnost tvoří 56 procent všech zachycených migrantů Albánci. Albánie je považována za bezpečnou zemi a tamní občané nemají naději na udělení azylu v žádné zemi unie.

Nizozemská policie je v zadržování migrantů stále aktivnější. V roce 2015 bylo 55 procent přistěhovalců, kteří se snažili neregulérně přejít do Británie, zachyceno na nizozemské straně. Loni to bylo dokonce 83 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1