Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Chtějí zničit všechny muslimy.“ Uprchlíci popsali krvavé čistky, upalování a mučení v zemi Su Ťij

„Chtějí zničit všechny muslimy.“ Uprchlíci popsali krvavé čistky, upalování a mučení v zemi Su Ťij

Od 25. srpna už z Barmy do Bangladéše uteklo přes 370 tisíc muslimských Rohingů. Prchají před rozsáhlým násilím v podobě mučení, vraždění a hromadného znásilňování. Situace v barmském Arakanském státu je katastrofální a vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn ji dokonce popsal jako „učebnicový příklad etnických čistek“. Rohingové, které Barma neuznává jako etnikum a dlouhodobě jim upírá občanství i lidská práva, zažívají neuvěřitelné utrpení. Ve snaze co nejrychleji uprchnout za hranice navíc podnikají nebezpečné noční cesty, během kterých umírají další desítky lidí. O utrpeních některých z nich informovala televize CNN

„Zapálili můj dům, odtáhli manžela mé dcery a od té doby jsme o něm neslyšeli,“ říká Núr Mohamedová, které se podařilo překonat nebezpečnou cestu do Bangladéše. „V Arakanském státě nic nezbylo, všechno zničili,“ dodává uprchlice a muslimka z etnické menšiny Rohingů.

Před násilím, které humanitární organizace připisují barmským vojákům a buddhistickým obyvatelům barmského Arakanského státu, od 25. srpna uteklo už víc než 370 tisíc lidí.

Exodus civilistů následoval poté, co koncem měsíce povstalci z řad Rohingů zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Násilnosti pak barmská armáda tvrdě potlačila, podle kritiků však jde o snahu vyhnat nechtěné muslimské etnikum z barmského území.

Podle svědectví uprchlíků a humanitárních organizací se armáda i budhističtí obyvatelé na Rohinzích dopouštějí mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství. Podle OSN si už násilí vyžádalo víc než tisícovku obětí. Etnické čistky se přitom dějí za tichého přihlížení nositelky Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, která se proto ocitla pod palbou ostré kritiky. Ta k velkému překvapení svých obdivovatelů na Západě akce armády obhajovala a před několika dny jen konstatovala, že svědectví o masakrech Rohingů jsou dezinformační kampaní nahrávající teroristům.

„Zabíjejí nás, protože jsme muslimové,“ vysvětluje si vraždění uprchlík z řad Rohingů Mohamed Kabir. „Chtějí zničit všechny muslimy Arakanského státu. Nechceme jít zpátky. Zabijí nás,“ obává se Kabir, kterému se podařilo překonat hranice. ¨

Nápor běženců prchajících do sousedního Bangladéše je obrovský. Minulý týden se během pouhého jednoho dne k břehům bangladéšského letoviska Cox’s Bazar dostalo na 300 lodí nacpaných uprchlíky. Zastaralé lodě přetížené lidmi však pro běžence představují obrovské nebezpečí.

Jiní se pokoušejí přejít hranice do Bangladéše přes řeku Naf, kde se už desítky lidí utopily – mezi nimi ženy a děti. „Nikdo nepřišel, aby těla sebral. Tito lidé jsou tak zoufalí, pět dní chodí a procházejí skrz pole, těžko rozpoznají své vlastní příbuzné,“ říká pod podmínkou anonymity jeden ze strážníků. Na cestě z Barmy však na uprchlíky čeká další nebezpečí v podobě min, které lemují hranici s Bangladéšem.

Ani ti, kterým se podařilo dostat za hranice, ale nemají vyhráno. Pohraniční oblasti praskají ve švech a humanitární organizace nápor uprchlíků nezvládají. „Tisíce rohingských rodin, včetně dětí, spí venku nebo podél silnic, protože nemají kam jít,“ říká George Graham z organizace Save the Children. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti, jejichž manželé a synové byli vojáky často odvlečeni nebo zabiti. „Všechno spálili. Zabili mého manžela… umlátili ho k smrti,“ říká rohingská uprchlice Dildar Begumová.

Situace lidí, kteří se dostali do Bangladéše, je kritická. Ti, kteří zůstali v Barmě, jsou na tom ale mnohem hůř. Mnoho lidí v Arakanském státě uteklo do kopců – podle odhadů tam uvízlo na 30 tisíc lidí bez jídla, vody i šance na útěk. „Brzy tu zemřou hlady,“ řekl CNN po telefonu jeden z místních. Další Rohingové se ukrývají ve vesnicích a doufají, že násilí brzy skončí. „Teď jsme se dostali do jiné vesnice, ale nevíme, kdy začnou střílet a vesnici zapálí,“ řekl zmíněný zdroj pro CNN. „Doufáme, že tu zůstaneme v bezpečí,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1