Čína otevře Tibet zahraničním investorům, mohl by tam vzniknout speciální právní režim

Jan Januš

Proděkan pražské právnické fakulty Michal Tomášek se dlouhodobě zabývá čínským plánem na vybudování takzvané Nové hedvábné cesty. Nedávno se tak vrátil z Tibetu, který má mít v tomto projektu své jasné místo. „V Tibetu by mohl existovat speciální právní režim pro zahraniční investice, podobně jako ve zvláštních ekonomických oblastech Číny Hongkongu či Tchaj-wanu,“ popisuje profesor Tomášek pro INFO.CZ. „Obávám se však, že angažmá Evropy nebude pro Číňany zase až tolik prioritní. Evropskou část Hedvábné cesty projektují, ale spíše ve vztahu k velkým přístavům, jako je Hamburk či k baltickým státům,“ dodává.

Nedávno jste v Tibetu navštívil další konferenci věnovanou Nové hedvábné stezce, tedy čínskému projektu Pás a cesta. Jaký je tam aktuální stav?

Konference se věnovala Tibetu a jeho místu v tomto projektu. Tibet má představovat poměrně významnou křižovatku na obchodních cestách do Nepálu, Indie, Pákistánu a případně severního Afghánistánu. Historie Tibetu a jeho místa v Hedvábné cestě je poměrně spletitá a kontroverzní.

Jeden z řečníků dokazoval, že některé větve staré Hedvábné cesty v období dynastie Chanů, tedy ve 2. století, vedly i do Tibetu. Výrazně se pak zapojil až v 8. století, kdy tibetská říše dosáhla svého vrcholu a Tibeťané dokonce dobyli hlavní město Číny. Hranice obou říší nakonec roku 821 vymezila mírová smlouva, stéla s ní dodnes stojí ve Lhase. Tibeťané tak po nějaký čas podstatnou část Hedvábné cesty kontrolovali, a to v oblasti provincií Sečuán a Kan-su, Číňané proto museli toto území obcházet ze severu.

Hedvábnou stezku může chránit čínská armáda, odhaduje znalec Dálného východu

sinfin.digital