Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína připomněla Hongkongu, kdo má poslední slovo

Čína připomněla Hongkongu, kdo má poslední slovo
 

Čína učinila bezprecedentní zásah do hongkongské politiky. Vedení čínského parlamentu vyloučilo dva poslance regionální zákonodárného sboru. Sixtus Leung a Yau Wai-chingová ze strany Youngspiration se dostali do parlamentu po zářijových volbách a zastupují radikální uskupení, které prosazuje nezávislost na Pekingu.

Nově zvolení zákonodárci odmítli přísahat věrnost Pekingu. Při odříkávání přísahy v angličtině záměrně nesprávně vyslovovali slovo Čína tak, že připomínalo starý japonský název pro tuto zemi, který bývá považován za hanlivý. Podle výkladu Čínské lidové republiky v takovém případě nemohou Leung a Wai-chingová vykonávat svou funkci. 

Na protest proti počínání Pekingu v neděli pochodovalo ulicemi Hongkongu 13 tisíc lidí. V pondělí pak Čínská lidová republika zmíněné zákonodárce vyloučila.

Pro kritiky je takový postup ohrožením svobody slova a soudní nezávislosti. Jenže Čína vnímá podobné incidenty jako narušení své územní celistvosti a je na ně velmi citlivá. Jakékoliv snahy o nezávislost jsou v zemi zločinem a hrozí za ně mnohaleté vězení.

Hongkong patří mezi zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky, vyznačuje se vysokým stupněm autonomie. ČLR se zavázala při převzetí oblasti od Velké Británie, že podle zásady „jedna země, dva systémy“ bude respektovat kapitalistické uspořádání Hongkongu až do roku 2047 a nebude se vměšovat do jeho vnitropolitických záležitostí.

Deštníková revoluce
Protesty proti volební reformě, které se odehrály v období mezi 26. září až 15. prosincem 2016. Policie při zákroku proti neozbrojeným demonstrantům použila nepřiměřené metody. Například slzný plyn nebo pepřový sprej a fyzické násilí. Překvapení lidé se bránili deštníky. Ty se staly symbolem událostí.

Čínští politici našli ve smlouvě mezeru. Podle reformy by mohli obyvatelé Hongkongu volit, koho by chtěli. Kandidáty by ale schvaloval Peking. Reforma vyvolala protesty známé jako „Deštníková revoluce". V posledních dnech se politická situace zase vyostřuje. Volání po nezávislosti sílí. 

„Vždy, když se Peking pokusí právně zamezit šíření demokracie v Hongkongu, stane se opak, " řekl pro Guardian prodemokratický politik Eddie Chu. Naopak propekingské strany označily počínání Leunga a Wai-chingové za nepřijatelné a urážlivé a kroky Pekingu za pochopitelné. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1