Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína vyzbrojuje. Proč chce velmoc potvrdit svoji sílu, i když ekonomika klesá?

Čína vyzbrojuje. Proč chce velmoc potvrdit svoji sílu, i když ekonomika klesá?

Čínský vojenský rozpočet stoupne letos o sedm procent, oznámila dnes podle zahraničních agentur mluvčí čínského parlamentu. Nárůst bude tak nejpomalejší od roku 2010 a již druhým rokem v řadě bude pouze jednociferný. Peking ve snaze dohnat ve zbrojení Západ zvyšoval od roku 1980 vojenské rozpočty až o 18 procent ročně.

Loňský nárůst činil 7,6 procenta, což bylo poprvé od roku 2010, kdy nebylo zvyšování dvouciferné. Loňské výdaje dosahovaly více než 954 miliard jüanů (3,5 bilionu korun), upřesnila agentura Reuters. Cíl růstu čínské ekonomiky pro rok 2017 bude podle očekávání snížen na 6,5 procenta; loni dosáhl růst 6,7 procenta.

Vojenský rozpočet Číny je už mnohem vyšší než rozpočet Ruska (v přepočtu 1,5 bilionu korun), ale stále mnohem menší než Spojených států, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 bilionu korun), poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.

Zvyšující se čínské výdaje na zbrojení vyvolávají v okolních zemích a západních metropolích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. Peking zatím ujišťuje, že tamní územní nároky hodlá řešit diplomatickou cestou. Současně ale zdůrazňuje, že je s to bránit svou svrchovanost i vojenskou silou.

 

„Tato zvyšování (vojenského rozpočtu) odrážejí vůli Číny potvrzovat svou sílu. Vedle role dále se rozvíjející ekonomické supervelmoci se snaží potvrdit svou politickou a geopolitickou váhu na mezinárodní scéně,“ řekl agentuře AFP analytik Barthélémy Courmont z francouzského ústavu pro mezinárodní vztahy Iris.

V pekingském Paláci lidu začne v neděli výroční zasedání čínského parlamentu. Na tři tisíce delegátů bude podle analytiků řešit především dilema, jak snížit zadluženost země, aniž se zpomalí hospodářský růst. Tématem jednání budou pravděpodobně také vztahy Číny se Spojenými státy po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce či blížící se volby v Hongkongu.

 

Zvlášť se čeká reakce Pekingu na Trumpovo oznámení, že chce výrazně zvýšit výdaje na armádu, a to zhruba o deset procent. „Bude se jednat o největší posílení armády v dějinách Ameriky,“ řekl nedávno americkému Kongresu nový prezident.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1