Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Číňany trápí nedostatek poznávacích značek. Uzavírají kvůli nim falešné sňatky a platí i půl milionu

Číňany trápí nedostatek poznávacích značek. Uzavírají kvůli nim falešné sňatky a platí i půl milionu

Někdo se vdává pro peníze, jiný kvůli poznávací značce. Číňany trápí restriktivní omezení, které se snaží držet množství aut v hlavním městě na co nejnižší úrovni. Nové poznávací značky dostávají zdejší obyvatelé pouze na základě loterie. V letošním červnu se o označení přihlásilo 2,8 milionu obyvatel Pekingu, úřady jich ale vydaly jen 843. SPZetky se tak v zemi staly ceněným obchodním artiklem, se kterým se ale nesmí obchodovat. Zdejší obyvatelé proto uzavírají fingované sňatky, aby si mohli značky navzájem tajně přeprodávat. A ceny jsou vysoké. V některých případech je poznávací značka dražší než samotný automobil.

Do loterie se mohou hlásit obyvatelé Pekingu, kteří jsou v městě k pobytu přihlášení více než rok. Poptávka ale zdaleka převyšuje nabídku. Vlastnictví auta se podle magazínu The Atlantic stalo pro čínskou střední třídu v podstatě nezbytností. Navíc zvyšuje prestiž, kterou zvlášť muži potřebují, aby uspěli na sňatkovém trhu. Kvůli dlouho uplatňované politice jednoho dítěte trápí Čínu stále nedostatek žen. Podle dat Národní statistické kanceláře v Číně (National Bureau of Statistics) je v zemi o 33,5 milionů žen méně než mužů. Ti se proto musí snažit, aby v konkurenci ostatních měli co nabídnout.

Protože v loterii, kterou stát pořádá šestkrát do roka, ale uspěje jen zlomek zájemců, snaží se místní získávat poznávací značky na černém trhu. Jejich komerční prodej je ale zakázaný. Zákon však umožňuje převádět vlastnictví značek v rámci rodiny. Zájemci tak s majiteli značek uzavírají fingované sňatky, zaplatí jim nemalé peníze a po předání SPZ se opět rozvádějí. Pro získání prestiže a zvýšení šance na uzavření manželství tak musí muži před nalezením té pravé často uzavřít ještě jeden fingovaný sňatek kvůli automobilu.

Cena značek se pohybuje kolem 90 tisíc juanů, to znamená skoro 300 tisíc korun. Nejvíce mohou vydělat ti, kteří vlastní značku, ve které jsou tři stejná čísla, například 333. Takové jsou totiž nejžádanější. Nejdražší jsou pak značky, které obsahují tři osmičky. Číslo osm se považuje za šťastné a cena takových označení se může šplhat až v přepočtu k půl milionu korun. Paradoxně tak nastává situace, že samotná značka je nakonec dražší než automobil, ke kterému je připevněná.

Nabídky se objevují na inzertních webech. Často prý dochází i k situacím, kdy se zájemce o značku a její majitel rozvedou, vezmou se, převedou značku, rozvedou se a vstupí opět do manželství se svým původním partnerem.

Snaha o omezení počtu aut reaguje na neúnosnou smogovou situaci v zemi. Kromě omezeného vydávání značek například začátkem roku už hlavní město zakázalo vjezd vozidlům s vysokými emisemi pod pohrůžkou pokut. 70 tisíc taxíků, které brázdí pekingské ulice, mají v brzké době vystřídat elektromobily.

Čínské ministerstvo průmyslu navíc deklaruje, že chce postupně úplně ukončit výrobu dieselových a benzinových automobilů. Ačkoli v prohlášení nezaznělo konkrétní datum, předpokládá se, že Čína by se mohla připojit k Francii a Británii, které tuto vizi datují do roku 2040.

Čína kraluje celosvětovému žebříčku prodeje aut i elektromobilů. 40 procent vozidel šetrných k životnímu prostředí se prodá právě zde. Loni padl i rekord v celkovém počtu prodaných aut. Nové majitele našlo 28 milionů vozidel

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1