Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínský bloger pro INFO.CZ: "Vládu kritizujeme i s rizikem, že nám policie zaklepe na dveře."

Čínský bloger pro INFO.CZ: "Vládu kritizujeme i s rizikem, že nám policie zaklepe na dveře."

Čína v poslední době stále více přiškrcuje cenzuru na internetu.Nedávno se do západních médií dostala zpráva, že čínská vláda zakáže používání virtuálních privátních sítí (VPN), které na internetu pomáhají cenzuru obcházet. Podle profesora Pekingské univerzity Hu Yonga, který mnoho let působil v čínských médiích a nyní je aktivním blogerem, proto mají uživatelé stále větší obavy o své bezpečí.

„Kritizovat čínskou vládu na internetu je možné a spousta lidí to dělá. Přistupujeme k tomu s vědomím, že nám může jednoho dne na dveře zaklepat policie. Je však nemožné se neustále schovávat a žít ve strachu,“ řekl Hu Yong v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Ještě donedávna mohl na internetu publikovat nebo šířit informace každý, kdo měl přístup k síti. Represe riskovali pouze ti, kdo se pokoušeli organizovat politické protestní akce.

„Kritické názory vůči režimu, které nezpochybňovaly vedoucí úlohu strany, se tolerovaly. Stejně tak obcházení tzv. velkého čínského firewallu,“ říká analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Michal Thim. Takový postup ponechal určitý prostor pro vyjádření nesouhlasu, a v zemi se proto utvořila prominentní skupina blogerů a mikroblogerů, kteří často kritizovali konkrétní kroky vlády.

Jenže to se změnilo po nástupu Si Ťin-pchinga do prezidentského úřadu v roce 2013. Kontrola nad chováním lidí online byla zpřísněna, a kdo chce publikovat na internetu, musí se zaregistrovat pod svým skutečným jménem.

„Pokud nejste politický aktivista, ale jen běžný uživatel a napíšete na internet něco nevhodného, bude váš post smazán. Někdy se může stát, že vám zruší i celý účet, a vy se musíte registrovat nanovo,“ vysvětluje Hu Yong.

Situace politických aktivistů nebo blogerů je ale logicky složitější. „Součástí zastrašující kampaně jsou nové regulace, které trestají šíření tzv. nepravdivých zpráv. Postihy hrozí, pokud je někdo sdílí více než 500krát nebo nasbírají více než 5000 zhlédnutí,“ připomíná analytik Thim.

Podle Yonga to ale lidem nebrání v tom, aby internet používali. Naopak. „Číňané zcela běžně vyhledávají, postují a sdílejí informace. Diskutují se i citlivá témata, jako je sociální situace v zemi, nebo některé otázky domácí politiky. Lidé ale vědí, kam až mohou zajít. Znají také limity čínského internetu,“ vysvětluje.

V zemi není možné využívat světové sociální sítě, jako je např. Facebook nebo Twitter, na zahraniční weby se nedá připojit a zcela běžně se mažou nežádoucí zprávy, které lidé publikují na blozích nebo je sdílejí na čínských sociálních sítích, případně přes instant messaging software Weibo nebo WeChat.

„Nejefektivnější forma cenzury internetu je ale bezpochyby ta, kdy se jednotlivec dobrovolně podřizuje autocenzuře a sám upravuje svoje chování online, aby se vyhnul případným problémům,“ říká Michal Thim. Podpořit takový přístup má od roku 2020 systém tzv. sociálního kreditového systému, který bude lidem udělovat známky podle široké škály podnětů.

„Nevhodné vystupování na internetu by mělo za následek snížení známky a důsledkem by byla třeba nemožnost ucházet se o prestižní zaměstnání, v případě společnosti pak nemožnost získat státní zakázku,“ zdůrazňuje analytik.

Číně však od spuštění takového systému brání podle odborníků nejen nedostatečné technologie, ale i další, klíčová překážka: podle Rogiera Ceemerse z Oxfordské univerzity je to především složitost a náročnost shromažďování a následná analýza dat.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744