Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínští poslanci raketově bohatnou. Každý z nich má na účtě zhruba 7,5 miliardy korun

Čínští poslanci raketově bohatnou. Každý z nich má na účtě zhruba 7,5 miliardy korun

Čínští poslanci neuvěřitelně rychle bohatnou. Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy za poslední čtyři roky, se zvýšil majetek členů čínského parlamentu o 64 %. Informoval o tom měsíčník Hurun Report, který se proslavil zveřejňováním žebříčku nejbohatších Číňanů.

Nynější čínský prezident při nástupu do funkce přislíbil, že se bude zabývat příjmovou nerovností, pokusí se zmírnit chudobu a zakročí proti korupci. Od té doby však narůstá bohatství elitní vrstvy Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) rychleji než čínská ekonomika obecně, burza cenných papírů, ceny domů i mzdy.

Majetek nejbohatších členů čínského parlamentu a jeho poradního sboru dosahuje stejné výše jako roční hospodářský výstup Švédska. Časopis Hurun Report vydělil ze všech zástupců čtyři procenta těch nejmovitějších, celkem 209 osob. Majetek každé z nich odhaduje minimálně na dvě miliardy jüanů (7,5 miliardy korun).

Bohatnutí zákonodárců podle Jeana-Pierra Cabestana, profesora čínské politiky na Baptistické univerzitě v Hongkongu, „svědčí o tom, že politická moc a peníze zůstávají v Číně úzce provázány“. Komunistická strana už více než před desítkou let otevřela své řady i bohatým podnikatelům. Vládní sdělovací prostředky udávají, že dnes soukromí podnikatelé tvoří 20 procent ze zhruba 3 000 členů čínského parlamentu.

Podle Roryho Truexe z Princetonské univerzity je tento promyšlený tah oboustranně výhodný. Podnikatelé zachovávají straně loajalitu a její úspěch se stal i jejich vlastním zájmem. Vědec dodává, že z tohoto vztahu těží na druhou stranu i firmy. Z Truexovy studie z roku 2014 vyplývá, že těm společnostem, jejichž výkonný ředitel je členem parlamentu, stoupá reputace i provozní zisk, a to o tři až čtyři procenta.

Mezi zástupci, kteří se tento týden sejdou ve Velkém sále lidu, narazíme i na velká jména současného čínského obchodního světa: majitele společnosti Xiaomi Lej-ťüna považovaného za čínského Steva Jobse, jednoho z nejbohatších Číňanů Cung Čching-choua a mnohé další, včetně těch z Hongkongu.

Podle Davida Zweiga, který čínskou politiku vyučuje na univerzitě v Hongkongu, veřejnost zpráva Hurunu nepobouří. Zweig konstatuje, že Čína hospodářsky roste už po třicet let, a proto není důvod předpokládat, že lidé budou mít své zástupce za zkorumpované.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1