Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co bude s dětmi radikálů IS po návratu do Německa? Integrace je složitá, úřady je odebrat nemohou

Co bude s dětmi radikálů IS po návratu do Německa? Integrace je složitá, úřady je odebrat nemohou

Podle německé vlády by se do země mohlo vrátit víc než 100 dětí, jejichž rodiče odešli do Sýrie a Německa bojovat po boku Islámského státu. Tamní úřady varují, že z dětí „naočkovaných“ islamistickou ideologií může vyrůst nová generace džihádistů. Německou společnost proto zachvátil strach a mnozí volají po tom, aby byly děti rodičům odebrány. Jak ale upozorňuje německá televize Deutsche Welle, přikročení k takovému řešení není tak jednoduché. Co tedy s dětmi bude? 

Do konfliktu na Blízkém východě se zapojilo asi 960 německých islamistů, kteří se nechali zlákat propagandou Islámského státu. Někteří s sebou vzali i své děti a další se jim v Sýrii a Iráku narodily. Do Německa by tak mohlo podle německé vlády přijít „nízké trojmístné číslo nezletilých“, z nichž by podle obav společnosti i tamních úřadů mohla vyrůst nová generace džihádistů. Děti totiž nepoznaly nic jiného než válku a Islámský stát jim do hlavy od malička vštěpoval vlastní radikální doktrínu a často je také cvičil k boji.

Naplnit výzvy německé společnosti, aby byly děti rodičům-radikálům odebrány, ale jde jen stěží. „Musí existovat konkrétní hrozba pro dítě,“ vysvětluje odbornice prevenci radikalizace z Pracovní skupiny pro ochranu dětí a mladistvých (ASJ) Nora Fritzscheová. Říct jen, že rodiče jsou islamisti, a proto je nutné dítě odebrat, podle ní nestačí.

„Hledíme na nejlepší zájmy dítěte, ne na ideologii rodičů,“ řekla také pro Deutsche Welle. Pomoc dítěti tak stojí na prvním místě, říká Fritzscheová s tím, že sociální pracovníci často sledují, jak děti vyrůstají v nevhodných podmínkách, odebrání dítěte je ale až poslední možnost.

Jak píše server DW, německé soudy navíc zatím spíše zastávají postoj, že takzvané nevěsty Islámského státu nemusí být nutně odsouzeny za členství v teroristické organizaci. Prokuratura však vůči nim chce zakročit tvrdší rukou – jako manželky radikálů a matky, které vychovávají své děti v souladu se zvrácenou ideologií, totiž teroristickou skupinu posilují zevnitř. S tímto postojem však prokuratura už jednou narazila u Spolkového nejvyššího soudu.  

Na děti IS by se nemělo hledět jako na monstra

Podle německé vlády ze země do Sýrie a Iráku od roku 2012 odešlo asi 960 lidí, z toho asi 200 žen. Třetina z nich včetně 50 žen už se vrátila zpátky. Podle expertů má přitom téměř každá žena nejméně jedno dítě, přesný počet ale známý není. Bezpečnostní zpravodajská služba – Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) – má totiž zakázáno shromažďovat informace o dětech mladších 14 let. A není jasné ani to, kolik dětí ženy během pobytu na Blízkém východě přivedly na svět.

Šéf BfV  Hans-Georg Maassen nedávno varoval před nebezpečím, jež islamistické ženy a děti pro Německo představují. Jak uvedl začátkem prosince, v oblastech ovládaných Islámským státem mnohé děti prošly školami, kde se staly terčem brutálního vymývání mozků. Hrozbu podle šéfa BfV částečně představují i ženy bojovníků IS. „Ženy, jež v minulých letech žily v oblastech ovládaných Islámským státem, jsou mnohdy natolik zradikalizované a ztotožněné s ideologií IS, že je lze plným právem označit za džihádisty,“ uvedl Maassen.

Hrozbu, kterou nevěsty Islámského státu pro západní společnost představují, už v minulosti pro INFO.CZ potvrdila odbornice na extremismus z USA Anne Speckhardová, která měla šanci s mnoha těmito ženami osobně mluvit. „Existují obavy, že ženy odjedou s osobními problémy, ale vrátí se domů v mnohem horším stavu – traumatizovány tím, co zažily, naočkované nebezpečnou ideologií a vytrénované k používání zbraní,“ řekla redakci.

Navzdory varováním nejrůznějších úřadů Thomas Mücke z německé organizace Síť pro prevenci násilí (VPN) tvrdí, že děti až takovou hrozbu nepředstavují. „Nemyslím si, že jsou děti skutečně radikalizovány. Mohou přijmout ideologii, ale nemohou se s ní vnitřně ztotžnit, jak je předkládáno,“ řekl pro DW s tím, že tyto děti jsou spíš oběťmi.

„Určitě není vhodné tyto děti vykreslovat jako monstra,“ dodává Mücke. Děti by podle něj měly dostat psychologickou pomoc a zajistit, aby vyrostly v normálním sociálním prostředí a navštěvovaly německé školy a školky. Jen tak mají šanci se temných vzpomínek zbavit. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1