Co Francie změní kvůli žlutým vestám? Veřejná debata skončila, poslední slovo má Macron | info.cz

Články odjinud

Co Francie změní kvůli žlutým vestám? Veřejná debata skončila, poslední slovo má Macron

Velká veřejná debata, kterou chtěl francouzský prezident reagovat na hnutí žlutých vest, přinesla možná více otázek než odpovědí. Některé požadavky veřejnosti si odporují, jiné zase vláda už předem odmítla. Macron sice dočasně získal půdu pod nohama, reálně mu ale hrozí zklamání veřejnosti z výsledků debaty.

Dva měsíce času, více než 10 300 místních shromáždění, 1,4 milionu příspěvků na internetových stránkách a 400 až 500 tisíc diskutujících Francouzů. Taková je číselná bilance právě končící Velké veřejné debaty, kterou chce francouzský prezident Emmanuel Macron odpovědět na protestní hnutí žlutých vest.

Otázkou je, co tato bezprecedentní masová akce přinese Francii a zda byla úspěšná. Zatímco vláda premiéra Édouarda Philippa označuje debatu za úspěch, průzkumy už tak jednoznačné nejsou. V tom posledním, který si objednal deník Le Figaro spolu s televizí LCI, se o nápadu zorganizovat debatu vyjádřilo pochvalně 70 procent dotázaných. S výjimkou voličů Národního sdružení (bývalá Národní fronta Marine Le Penové) se pozitivní odpovědi příliš nelišily podle politických preferencí. Není to ale tak jednoduché.

Na druhou stranu totiž 64 procent Francouzů nevěří, že bude vláda schopna naplnit očekávání, která z debaty vzešla. To, že by vláda dokázala vyřešit krizi okolo žlutých vest, si pak myslí jen 49 procent lidí.

Žluté vesty nicméně slábnou prakticky každý týden a prezidentova popularita od začátku debaty mírně roste. Macron tak získal alespoň čas a zdá se, že přežít nejkrizovější období mu debata přece jen pomohla. Vždyť posledních protestů žlutých vest se v sobotu 9. března zúčastnilo po celé zemi méně než 30 tisíc lidí.

Limity Macronova experimentu

Za pozitivum debaty lze považovat i opětovné navázání vztahu exekutivy s regiony, tamními poslanci a starosty, kteří se často cítili Elysejským palácem přehlíženi. Francouzi, kteří se o debatě vyjádřili pochvalně, ocenili fakt, že se mohli vyjádřit, a to i k otázkám, které mezi prioritními tématy nefigurovaly.

Dosud nevyzkoušený nástroj přímé demokracie ale ukázal i své jasné limity. V debatách například jasně převládali penzisté, lidé s vyšším vzděláním a obecně spokojení se svými životními podmínkami. Výrazně málo bylo naopak mladých lidí a stoupenci hnutí žlutých vest, kvůli jejichž protestům se lidé scházeli, debatu až na výjimky ignorovali. Příspěvky k debatě, které lidé psali na specializované internetové stránky, je pak nutné dělit čtyřmi – právě tolik jich totiž zájemci v průměru napsali.

Z průzkumu vyplývá, že 82 procent dotázaných souhlasí s omezením veřejných výdajů, zároveň si ale 80 procent lidí přeje zvýšení minimální mzdy a snížení odvodů na sociální pojištění. Přes 70 procent dotázaných by rádo vidělo opětovné zavedení milionářské daně, přestože dal prezident Macron jasně najevo, že nic takového neplánuje. 66 procent lidí pak souhlasí se zavedením referenda z občanské iniciativy, tedy hlavním požadavkem hnutí žlutých vest.

První opatření v půlce dubna

Některé požadavky si tak značně protiřečí, veřejná debata tak možná přinesla více otázek než odpovědí. Nyní budou návrhy posuzovat a vyhodnocovat občanské komise, poslanci i senátoři, digitální data by pak měla analyzovat agentura OpinionWay.

„Před půlkou dubna žádná oznámení nebudou,“ citoval list La Dépeche Francoise Patriata, šéfa senátorského klubu vládního hnutí Republika vpřed! Jisté je tak jedno – konečné slovo v tom, které občany navržené změny provést, bude mít prezident Macron.

Elysejský palác musí odpovědět na značná očekávání veřejnosti. Francouzští politologové varují, že hrozí i značné zklamání veřejnosti. Složitá rozhodnutí bude Macron navíc muset přijmout pouhý měsíc před volbami do Evropského parlamentu.

V posledních průzkumech sice prezidentovo hnutí těsně vede, s rozpadem kandidátky žlutých vest ale lze opět očekávat posílení nacionalistických lepenovců. Zda se experiment s veřejnou debatou vyplatil, se tak ukáže až 26. května.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud