Co s radikály IS, od kterých dává Západ ruce pryč? Soudit by je mohly mezinárodní tribunály | info.cz

Články odjinud

Co s radikály IS, od kterých dává Západ ruce pryč? Soudit by je mohly mezinárodní tribunály

Jak naložit s takzvanými zahraničními bojovníky, kteří v minulých letech odjeli do Sýrie a Iráku a přidali se k samozvanému Islámskému státu, si láme hlavu celý svět. Evropské země v čele s Velkou Británií, Francií, Německem či Belgií, odkud pocházejí tisíce islámských radikálů, od nich dávají ruce pryč a trvají na tom, že by bývalí členové IS měli být souzeni v zemích, kde zločiny páchali. Syrští Kurdové i irácké úřady však upozorňují na to, že na souzení tisíců džihádistů nemají dostatečné kapacity a nemohou táhnout břemeno namísto Evropy. Začínají se proto ozývat hlasy, že by radikálové mohli být souzeni mezinárodními soudy.

Arabsko-kurdské síly sice hlásí poražení samozvaného Islámského státu, s koncem chalífátu však vyvstává další problém, který ohrožuje bezpečnost blízkovýchodního regionu i Evropy. Co s tisícovkami zadržených radikálů, kteří Islámskému státu přísahali věrnost a mnohdy se podíleli i na těch největších krutostech? Jak upozorňuje německá televize Deutsche Welle, jen syrští Kurdové v současnosti zadržují na 65 tisíc členů takzvaného Islámského státu, mezi nimiž jsou i tisíce zahraničních bojovníků, s nimiž si úřady neví rady.

Kurdské síly upozorňují, že nejsou schopné se s břemenem v podobě tisíců zadržených islamistů samy vypořádat. Region je podle nich stále nestabilní a hrozí, že zadržení bojovníci IS dříve nebo později utečou a pak se na vlastní pěst vrátí do Evropy. Dlouhodobě proto volají po tom, aby si domovské země vzaly své občany zpět. Státy západní Evropy, odkud do Sýrie a Iráku přišlo asi šest tisíc islamistů, ale mají obavy z nové vlny teroru a přijímat své občany-radikály zpět nechtějí – upozorňují na to, že soudit takové lidi by bylo kvůli nedostatku důkazů extrémně složité, proto by podle nich měli být bývalí členové IS stíháni v Sýrii a Iráku.

„Doposud evropské řešení bylo: nechme je tam. Zejména pokud byli zajati v Iráku, kde fungují soudy. Radikálové z Evropy tam většinou podstupují krátký proces, v němž jsou odsouzeni k trestu smrti, a to včetně žen, které se bojů nutně přímo neúčastnily,“ řekl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ odborník na terorismus a radikalizaci Oldřich Bureš, který vede Centrum bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší rovněž na Katedře bezpečnostních studií Univerzity Karlovy.

V Iráku, který je na tom v porovnání s rozloženou Sýrií o poznání lépe, není souzení radikálů takový problém, jako v syrském případě. Na výzvu Washingtonu se proto Bagdád rozhodl podat Kurdům pomocnou ruku a nabídl jim, že postaví před vlastní soudy ty zahraniční bojovníky ze Sýrie, kteří páchali zločiny proti Iráčanům. Kromě toho irácké úřady také slíbily, že pomohou s repatriací zahraničních bojovníků do jejich domovských zemí – od té doby bylo do Bagdádu převezeno celkem 14 radikálů, kteří na Blízký východ přišli z Francie.

Ani irácká pomoc však není řešením mezinárodního problému, kterým zahraniční bojovníci jsou. Naznačují to i slova iráckého prezidenta Barhama Sáliha, podle něhož svět od Iráku žádá až příliš. Irácký soudní systém totiž už dnes situaci nezvládá – podle zpráv tamních médií z loňského dubna se z deseti tisíců případů podařilo vynést verdikt jen nad 2900 radikály, z nichž asi tři stovky byly odsouzeny k trestu smrti. Ostatní pak většinou skončili v přeplněných iráckých věznicích.

Otázka, co s evropskými radikály, kteří odešli do Sýrie a Iráku, tak zůstává nedořešená. Stále častěji se proto hovoří o možnosti poslat bývalé členy Islámského státu před mezinárodní soud. Že by mohlo jít o jednu z možností, jak najít cestu ven z patové situace, kdy Západ radikály odmítá a Sýrie a Irák soudní procesy i zdržování džihádistů nezvládají, potvrzuje také vedoucího Katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Pavel Šturma „Myslím, že to určitě možné je, samozřejmě ale existují podmínky a úskalí tohoto řešení,“ říká pro INFO.CZ.

Ve hře jsou přitom dvě varianty – buď zřídit speciální ad hoc tribunál, nebo radikály postavit před existující Mezinárodní trestní soud (International Criminal Cout – ICC) se sídlem v nizozemském Haagu založený v roce 2002. „Jako reálnější bych viděl cestu Mezinárodního trestního soudu, který už existuje. Vytváření ad hoc tribunálu je totiž velmi složitá záležitost. Tribunál by teoreticky mohla vytvořit Rada bezpečnosti OSN, kde ale záleží na shodě stálých členů, a jak se navíc ukázalo v případě dvou předchozích tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, pro OSN je to velká finanční zátěž. Proto mi taková varianta připadá jako méně pravděpodobná,“ vysvětluje Šturma.

Odborník na mezinárodní právo však upozorňuje, že pokud mají být radikálové postaveni před Mezinárodní trestní soud, musí být soudu dána pravomoc k jejich stíhání. To je možné buď za podmínky, že jsou zločiny spáchané na území státu, který je smluvní stranou Římského statutu. Háček je ale v tom, že Sýrie ani Irák statut neratifikovaly a smluvními stranami tedy nejsou. Pak je tu ale druhá možnost, jak radikály postavit před mezinárodní spravedlnost – ICC totiž může soudit občany smluvních stran, kterých je více než 122 včetně všech států Evropské unie.  

„Někteří z těchto bojovníků mají občanství některé ze zemí západní Evropy, jako je Francie, Belgie, Británie nebo Švédsko, které jsou členy Římského statutu. Tím pádem by tato podmínka byla splněna, nicméně to není všechno – ten případ se musí k soudu nějakým způsobem dostat,“ říká Šturma.

Podle článku 13 Římského statutu by členy Islámského státu mohla k soudu poslat Rada bezpečnosti OSN, pokud by schválila příslušnou rezoluci, nebo také generální prokurátor ICC. Stejně tak ale mohou rozhodnutí učinit i samotné státy, ze kterých radikálové pochází. „Pokud by tyto země odmítaly si lidi převzít a stíhat je doma – což by mohly a také měly udělat, ale z nějakého důvodu to pro ně nepřipadá v úvahu – mohou to předat Mezinárodnímu trestnímu soudu,“ říká Šturma.

Odborník zároveň upozorňuje, že pokud by měli být radikálové Islámského státu postaveni před Mezinárodní trestní soud, musejí být stíháni za trestné činy jmenované Římským statutem. „Před soud by mohly být postaveny osoby podezřelé ze spáchání zločinů proti lidskosti, případně válečných zločinů. A pokud jde o zločiny namířené proti menšině jezídů, dokážu si dokonce představit i stíhání kvůli podezření z genocidy,“ popisuje Šturma.

Podle experta na mezinárodní právo je tedy souzení radikálů Mezinárodním trestním soudem pravděpodobnější, než by bylo vytvoření speciálního ad hoc tribunálu. Přesně k tomu ale včera vyzvaly kurdsko-arabské Syrské demokratické síly (SDF) podporované Spojenými státy, podle kterých by měl být v Sýrii zřízen zvláštní mezinárodní tribunál. „Účastníci svaté války musejí být souzeni v zemi, kde spáchali zločiny,“ stojí v prohlášení arabsko-kurdských sil, podle nichž by tribunál podobný tomu z Rwandy nebo Jugoslávie měl vzniknout na severovýchodě Sýrie, kde SDF síly drží zajatce z Islámského státu a jejich příbuzné.

V případě obou variant však zůstává otázkou, kde by si odsouzení radikálové trest odpykali. „Co se týče výkonu trestu, ten se vztahuje na ty státy, které uzavřely s Mezinárodním trestním soudem dohodu o přebírání odsouzených k výkonu trestu. Jinak zbývá věznice v Scheveningenu v Haagu, kde bývají obvinění ve vazbě během řízení před soudem,“ vysvětluje Šturma.

Dohodu o přebírání odsouzených však ze 122 smluvních států podepsala jen hrst zemí – z těch evropských například Velká Británie, Švédsko nebo Belgie. Tyto státy by se tak sice zbavily povinnosti radikály soudit, je ale pravděpodobné, že by je následně stejně musely převzít na své území, aby si zde bývalí členové IS odseděli svůj trest – a přesně to země západní Evropy nechtějí. Podle odborníků se totiž ukazuje, že věznice jsou líhněmi nových islámských radikálů, kde se zvrácená ideologie rychle šíří mezi další vězně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud