Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Corbyn a StB: Šéf britských labouristů patrně netušil, že se schází s agentem. Považoval ho za diplomata

Corbyn a StB: Šéf britských labouristů patrně netušil, že se schází s agentem. Považoval ho za diplomata

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn, kterého list The Sun nařkl ze spolupráce s československou Státní bezpečností, pravděpodobně nevěděl, s kým se setkává. Nikdy nebyl veden jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Podle archivářů z dokumentů nijak nevyplývá, že by věděl, že se stýká s agentem“.

Corbyn se s rozvědčíkem vedeným pod jménem Jan Dymič sice sešel, považoval ho ale za diplomata. Ptáčníková řekla, že označení špion komoušů, které list použil, rozhodně neodpovídá skutečnosti. Pan Corbyn nebyl vedený jako spolupracovník a ani to z materiálů nijak nevyplývá, uvedla.

Archiváři, kteří dokumenty k této záležitosti nyní studují, našli podle ní naopak indicie, které naznačují, že si Státní bezpečnost dávala dobrý pozor na to, aby Corbyn neodhalil, s kým se schází. V materiálech je totiž uvedena zmínka, že rozvědčík má dbát, aby výdaje nebyly příliš vysoké a nevzbudily podezření.

Jméno Jan Dymič, pod kterým rozvědčík vystupoval, je falešné, ve skutečnosti se dotyčný jmenoval jinak. Podle Ptáčníkové to bylo obvyklé, rozvědčíci oficiálně pracovali na zastupitelských úřadech v zahraničí. Tento byl tajemníkem velvyslanectví a s Corbynem se setkával patrně z této funkce. V roce 1989 byl z Velké Británie vypovězen.

Podle bulvárního listu The Sun, který článek s titulkem Corbyn a špion komoušů zveřejnil dnes na titulní stránce svého tištěného vydání, se tehdejší labouristický poslanec Corbyn setkal s agentem československé tajné služby nejméně třikrát. Dvě setkání se údajně uskutečnila v britském Parlamentu.

Mluvčí labouristů potvrdil, že současný lídr parlamentní opozice Corbyn se v 80. letech několikrát setkal s československým diplomatem. Podle mluvčího ale netušil, že jde o agenta Státní bezpečnosti.

Státní bezpečnost byla politická policie podléhající komunistické moci. Prošla několika reorganizacemi. V 80. letech pod ni spadala i rozvědka. Hlavní správa rozvědky se jmenovala I. správa Sboru národní bezpečnosti, uváděla se také jako I. správa federálního ministerstva vnitra. V zahraničí působilo několik stovek rozvědčíků. Měli krycí jména a legalizované funkce na zastupitelských úřadech spadajících například pod ministerstvo zahraničí nebo ministerstvo zahraničního obchodu. Státní bezpečnost zanikla v roce 1990.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1