Dají se Palestinci koupit? USA mávají tučnou sumou, účet za „dohodu století“ ale chtějí hodit na jiné | info.cz

Články odjinud

Dají se Palestinci koupit? USA mávají tučnou sumou, účet za „dohodu století“ ale chtějí hodit na jiné

Padesát miliard dolarů, z toho více než polovina pro Palestince. Peníze mají do regionu přitéct během deseti let. Předpokládá to mírový plán, který na dnes zahájené sponzorské konferenci v bahrajnské Manámě představili Američané. Ti doufají, že účet zaplatí jiní, jmenovitě bohatí vládci ze Zálivu. Jak v této souvislosti píše agentura Reuters, blízkovýchodní vyjednavač a prezidentův zeť Jared Kushner zvyky realitního magnáta opravdu nezapře.

Už dva roky slibuje prezident Trump s pompou sobě vlastní „dohodu století“, která prý jednou provždy vyřeší letitý blízkovýchodní konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Nyní se svět konečně dočkal, i když pouze jeho ekonomické kapitoly. Rození obchodníci, kteří ovládli blízkovýchodní agendu americké administrativy, podle agentury Reuters zjevně vsadili na řeč peněz ve víře, že koupit se dá vše – včetně území, bezpečnosti či dokonce loajality vůči dosud nepřátelskému státu. Svolali dnes na schůzku do Bahrajnu všechny ochotné, aby se o obřím úplatku pro Palestince poradili.

Co konkrétně USA tedy Palestincům nabídly? Padesát miliard dolarů. Pro srovnání: tato částka zhruba odpovídá ročnímu HDP středoasijského Uzbekistánu. Je nižší než roční rozpočet amerického ministerstva školství (přes 68 miliard). A jen málo přesahuje výdaje washingtonského ministerstva vnitřní bezpečnosti (asi 44 miliardy). Kromě Palestinců, kteří mají získat snad lehce nadpoloviční většinu odhadované sumy, prý finance získají i sousední arabské země, jmenovitě Libanon, Jordánsko a Egypt. První dva zmiňované státy přijaly značný počet palestinských uprchlíků, kteří by podle plánu patrně ztratili právo na návrat. A tato suma by byla svého druhu kompenzací. Co se Egypta týče, zde Washington počítá s investicemi především na Sinaji, jejíž území přiléhá k neklidnému palestinskému Pásmu Gazy.

IzraelIzraelautor: INFO.CZ

Americký seznam zřejmě zahrnuje celkem 179 infrastrukturních a obchodních projektů. Jedním z nich je i už několikrát zvažovaný dopravní koridor mezi oběma palestinskými územími – totiž Západním břehem a Pásmem Gazy. Náklady na něj by měly dosáhnout 5 miliard dolarů. Nikoli překvapivě mají účet zaplatit Arabové, především ropou bohaté země Zálivu. Donald Trump totiž slíbil voličům, že americké peníze zůstanou doma. V USA navíc odstartovala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou v příštím roce. A v nichž nynější nájemník v Bílém domě a někdejší realitní magnát post obhajuje. Což znamená: mírová smlouva pokud možno ano, ale za co nejmenších (amerických) nákladů.

Má Kushnerův projekt šanci na úspěch? Sotva, shodují se experti. Washington totiž zatím hovoří jen o penězích a jen velmi opatrně zmiňuje politická témata. Na ta prý přijde až posléze. Nejedná se tedy o balvanech úrazu, které obě strany trvale rozdělují – postavení Jeruzaléma a palestinských uprchlíků a budoucnost židovských osad na arabském Západním břehu. Jádrem případného dialogu je ovšem shoda na tzv. dvoustátním řešení. Tedy ochotě nechat vzniknout vedle Izraele nezávislý palestinský stát se všemi atributy a hlavním městem (podle palestinských představ) ve východní, dosud arabské a podle mezinárodního práva okupované části Jeruzaléma.

Podaří se Kushnerovi uplatit Palestince? V tuto chvíli se zdá, že spíše ne. Do Bahrajnu žádný z oficiálních představitelů Palestinské autonomie necestuje a její reprezentace mírový plán od počátku odmítá. Ba co více, Ramalláh kritizuje i ty státy, které v Manámě reprezentují třeba jen náměstci ministra financí (jako Jordánsko a Egypt). „Některé arabské země poslali méně důležité vyjednavače, i jejich účast ale posiluje spiknutí proti nezadatelným právům palestinského lidu,“ cituje stanice Al-Džazíra jednoho z předáků hnutí Fatah, které dominuje na Západním břehu.

Ani izraelské postoje ale ve Washingtonu optimismus vyvolávat nemohou. S ohledem na diplomatickou pověst svých amerických přátel hovoří premiér židovského státu Benjamin Netanjahu o „otevřenosti“ vůči zámořským návrhům. Druhým dechem však dodává, že „ať už budou jiné podmínky návrhu jakékoli“, Izrael „v zájmu vlastní bezpečnosti“ za žádnou cenu nepřestane kontrolovat údolí nesoucí jméno po řece, místy spíše říčce Jordánu. Jedná se o strategicky důležitý a úrodný pás, který leží při hranici s Jordánskem a představuje skoro třicet procent Palestinské autonomie. V posledních volbách z počátku dubna navíc premiérova pravicová strana Likud vyhlásila, že vznik nového nezávislého arabského státu nechce.

Jeruzalém - Staré městoJeruzalém - Staré městoautor: info.cz

Právě Kuschner přitom už naznačil, že politické řešení hledá někde mezi arabskou iniciativou a izraelským postojem. Přeloženo do řeči ne-diplomatů, vstříc USA vyjdou spíše židovskému státu a možná se pokusí přesvědčit Palestince, aby od záměru vyhlásit samostatnost upustili. Na limity při podpoře americkým postojům navíc narážejí i diplomaté arabských zemí, které by doma jen stěží vysvětlovali, proč Palestincům zakázali nezávislost. A hlavně, proč se vzdali východní části Jeruzaléma, třetího nejsvětějšího města islámu, který by tak jako celek fakticky přiznali Izraeli.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud