Další krize eurozóny na obzoru? Odpověď zná jižní Evropa | info.cz

Články odjinud

Další krize eurozóny na obzoru? Odpověď zná jižní Evropa

Hanlivě se označovaly jako země PIGS. Dnes jsou ekonomiky jihoevropských zemí – Portugalska, Itálie, Řecka a Španělska – z nejhoršího venku, zdaleka ale nemají vyhráno. Co je čeká v roce 2017 a jak se tamní politický vývoj podepíše na stavu celé eurozóny?

Rok 2016 se v evropské osmadvacítce nesl ve znamení zásadních politických proměn. Kvůli brexitu, pádu italské vlády nebo volbám v USA index hospodářsko-politické nejistoty v Evropě trhal rekordy. Na výkonu unijní ekonomiky se politické otřesy přesto projevily jen minimálně. Nikde ale není psáno, že to tak bude i letos.

Nesplacené úvěry v italských bankách
Vysoký objem nesplácených úvěrů v italských bankách je pozůstatkem globální finanční krize z let 2008 a 2009. Hodnota špatných úvěrů v Itálii dosahuje 356 miliard eur (9,6 bilionu Kč), což odpovídá asi třetině jejich celkového objemu v eurozóně.

Kromě brexitu bude EU v právě započatém roce žít volbami v Nizozemsku, Francii a Německu. Pozornost musí ale také upínat na jih Evropy, kde se hospodářství sice postupně vzpamatovává z hluboké krize, kterou prochází od roku 2009, stále ale nemá vyhráno. Politici ho můžou zásadní ovlivnit.

Odejde Itálie z eurozóny?

Politickou krizí, která může mít dalekosáhlé dopady nejen na tamní ekonomiku, ale na celou eurozónu, prochází Itálie. Země se do problémů dostala poté, co kvůli neúspěchu v referendu o ústavních reformách na začátku prosince rezignovala vláda premiéra Mattea Renziho. Itálii nyní vede kabinet Paola Gentiloniho, ale s největší pravděpodobností tu brzy proběhnou předčasné parlamentní volby. Od nich si hodně slibují antisystémové strany v čele s populistickým Hnutím pěti hvězd a separatistickou Ligou Severu, které se těší rostoucí popularitě.

„Pokud ve volbách zvítězí strany, které mají v programu opuštění eura, tak to bude pro eurozónu představovat velký problém. Trhy to budou určitě sledovat a mohlo by je to znervóznit,“ myslí si hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Dodává ale, že Itálie je nyní od takového scénáře ještě na míle daleko. Strany musí nejprve zvítězit ve volbách a zformovat vládu, která by se mohla opřít o důvěru v parlamentu. Jednou z priorit nového Gentiloniho kabinetu je navíc reforma volebního zákona, která by mohla jízdu populistů výrazně zbrzdit.

Mnohem vážnější je proto situace v italském bankovním sektoru. „Bankovní sektor v Itálii je zatížen poměrně vysokým podílem nesplacených úvěrů, v tuto chvílí mluvíme o 18–19 %,“ vysvětluje Bureš. Řada bank potřebuje nový kapitál a spoléhá při tom na zahraniční investory. Ty ale může politická nejistota odradit. „Hrozí reálné nebezpečí, že pád jedné z větších bank vyvolá dominový efekt, který se rozšíří napříč celým bankovním sektorem, zasáhne ostatní odvětví i italské domácnosti, tedy drobné střadatele, držitele dluhopisů a tak dále,“ řekla INFO.CZ krátce po zveřejnění výsledků Renziho referenda politoložka Lada Šušlíková.

Itálie a její HDPItálie a její HDPautor: Info.cz

Uklidnit situaci se před koncem roku pokusila italská vláda, která se rozhodla zachránit nejstarší banku na světě Monte dei Paschi di Siena. Ta nedávno upozornila, že by už do čtyř měsíců mohla být na mizině. Její záchrana bude Itálii stát až 6,5 miliardy eur (175,6 miliardy korun). Podobně bude muset vláda postupovat i v případě dalších finančních domů. „Italská vláda bude dotlačena k tomu, aby přestala oddalovat problémy, které se tu nastřádaly v minulých letech. Čím dříve se najde řešení, tím lepší to bude pro italské banky a italskou ekonomiku jako celek,“ uvedl Bureš.

Ustojí Tsipras krizi?

Politické otřesy můžou v příštím roce potkat taky Řecko. Zatímco tamní ekonomika zaznamenává pomalé oživení, možný problém představuje stále nevyjasněná dohoda s mezinárodními věřiteli o tom, jak dál naložit s řeckým dluhem. Ten se má podle posledních údajů Evropské komise v letošním roce vyšplhat na 315 miliard eur, tedy asi 180 % HDP. Podle levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase je ale takové zadlužení neudržitelně vysoké, a je proto potřeba ho zmírnit.

Vývoj řeckého dluhuVývoj řeckého dluhuautor: Info.cz

S tím ale mají problém některé země eurozóny v čele s Německem a taky Evropská komise. Naopak Mezinárodní měnový fond si to klade jako podmínku, aby se na záchraně země vůbec podílel.

Rozhodnutí o spuštění posledního záchranného balíčku padlo v létě a Řecko by v jeho rámci mělo během tří let získat až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). „Pokud by k dohodě s věřiteli nedošlo, představovalo by to do budoucna velké riziko,“ myslí si ekonom Bureš.

Komplikaci představuje i to, že se Tsiprasově vládě přestává chtít více šetřit. Preference vládní Syrizy klesají a ona potřebuje peníze na kroky, které by jí získaly zpět důvěru alespoň části voličů. 

Tsipras se to ještě před Vánoci pokoušel řešit také tím, že se snažil nahnat politické body, když jeho vláda jednorázově vyplatila peníze důchodcům. Popularita Syrizy sice mírně stoupla, ale i tak stále zaostává za nejsilnější pravicovou opoziční stranou Nová demokracie – a to o víc než 11 %.

Půjde Španělsko příkladem?

Politickou krizí si v nedávné době prošla i další jihoevropská země, kterou je Španělsko. Po desetiměsíčním politickém patu se teprve loni v říjnu ujala moci nová vláda lidoveckého premiéra Mariana Rajoye. Na rozdíl od Itálie a Řecka se ale podle ekonomických ukazatelů zdá, že letošní rok by mohl být pro Španělsko úspěšný. „Díky tomu, jak se mu v posledních dvou letech ekonomicky daří, tak by Španělsko mohlo být pozitivním příkladem pro celý region,“ myslí si ekonom Bureš.

Země se stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik eurozóny. „Ve srovnání s Itálií Madrid provedl očistu bankovního sektoru mnohem dříve a také se začínají projevovat dopady strukturálních reforem, hlavně na trhu práce, který je nyní mnohem flexibilnější. Pomáhá i to, že se daří španělskému průmyslu, který je konkurenceschopnější než italský a valná část průmyslu francouzského,“ dodal.

Jak nedávno připomněly německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, díky hospodářskému růstu ve Španělsku se začala výrazně snižovat i nezaměstnanost mezi mladými lidmi, která patřila k nejpalčivějším problémům v zemi. V roce 2011 dosáhla 53 %, což bylo nejvíc z celé EU. Letos se nezaměstnanost mladých snížila na 42 %.

Nezaměstnanost mezi mladými ŠpaněliNezaměstnanost mezi mladými Španěliautor: Info.cz

Podobná je situace i v sousedním Portugalsku. „Portugalsko je z pohledu ekonomiky částečně ve vleku Španělska, což je pro něj dobré. Na druhou stranu je tu slabší bankovní sektor, ale nic nenasvědčuje tomu, že by procházel vážnějšími problémy,“ uvedl Bureš.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud