Další ničivá válka v Libyi? Na Tripolis míří armáda rebelujícího generála z východu země | info.cz

Články odjinud

Další ničivá válka v Libyi? Na Tripolis míří armáda rebelujícího generála z východu země

Dobudeme hlavní město Tripolis, zavelel Chalífa Haftar. Tedy vojenský velitel a fakticky i politický lídr rebelů z východu Libye. Jeho dobře vycvičení i vyzbrojení bojovníci se vydali obsadit západ země, kde vládne mezinárodně uznaný kabinet premiéra Fáize Sarrádže. Haftar, někdejší druh a později nepřítel diktátora Muammara Kaddáfího (1942–2011), se netají záměrem poskládat dohromady rozhádanou zemi. Aby jí pak sám vládl.

Lze očekávat znovusjednocení země pod tvrdou rukou předrevolučního maršála, který po návratu z exilu zformoval vlastní východolibyjskou armádu? Nebo rozbouřený severoafrický stát čekají ještě horší zmatky než dosud? Protože právě začíná další regulérní válka?

V současnosti je jasné jen to, že se rebelové z východu právě teď rozhodli vojensky dobýt západní Libyi. Oficiálně prý proto, aby ji „vyčistili od zbývajících teroristických skupin“. Což je patrně také narážka na fakt, že se na vládě v Tripolisu podílejí i islamistická hnutí, zatímco Haftar je striktním zastáncem sekulárních principů.

Pro vysvětlenou: Libye se v revolučním kvasu po roce 2011 posléze rozpadla do dvou velkých celků: na západě, tedy v Tripolisu sídlí kabinet, který uznává OSN i mezinárodní společenství. Východ ovšem stále drží Haftar a jeho političí spojenci.

Podle posledních zpráv dělí vojáky z východu od Tripolisu méně než třicet kilometrů. Tady je ale zastavili ozbrojenci věrní vládě, kterým jedou na pomoc spřátelené milice z různých oblastí západu země. „Misuráta povstala i proti tyranovi Muammarovi Kaddáfímu, se kterým hrdinně bojovala. Byli jsme vždy pro jednotu země, pro shodu všech Libyjců. Zapojíme se tedy i tentokrát do obrany Libye před Haftarem, který proti vůli Libyjců usiluje o vládu nad celou zemí,“ nechali se slyšet vůdci bojových jednotek z města ležícího na severozápadě země. Z jejich prohlášení je patrné, že v jistém smyslu shledávají Haftara následovníkem Kaddáfího, proti kterému povstala během tzv. Arabského jara v roce 2011.

Taková paralela ale není zcela přesná. Chalífa Haftar – letos mu bude 76 let – se opravdu společně s Kaddáfím v roce 1969 zúčastnil puče, během kterého tehdy mladí důstojníci svrhli monarchii.

Stejně jako extravagantní, v roce 2011 revolucionáři umučený plukovník Kaddáfí, také Haftar rozhodně nikdy nebyl stoupencem přehnaných svobod. Naopak, je zjevné, že autokracii považuje za nejzdravější systém řízení státu.

Haftar ale provždy zůstal co do přesvědčení i metod sekulárním a nesmlouvavým důstojníkem – takto byl také na vojenských akademiích v komunistickém Sovětském svazu a armádou řízeném Egyptě vychován. Islamisty, radikální stejně jako umírněné, považuje za hlavního nepřítele.

Na rozdíl od Kaddáfího, který ve své ambiciózní mezinárodní hře z politických důvodů podporoval zahraniční muslimské (i jiné) teroristy.

Mimochodem, právě Rusko a Egypt jsou Haftarovými nejvěrnějšími spojenci, a to i když Moskva dnes vyhlásila, že současnou generálovu operaci nepodporuje a staví se za politické řešení.

Experti dosud také rádi opakovali, že velitele z východu podporují rovněž Spojené arabské emiráty spolu s Francií. Oba zmíněné státy se ale nyní přidaly k prohlášení pěti (kromě nich jí podepsaly ještě Británie, Itálie a USA). „Vyzýváme všechny strany sporu, aby okamžitě zmírnili napětí,“ píše se v dokumentu.

S tím, že ten z rivalů, který neuposlechne, bude považován "za viníka případné občanské války“. Vzhledem k formulaci textu málokdo pochybuje o tom, že výzva pětice států má za cíl Haftara prostě varovat.

Svět se na vojáka Haftara hněvá i proto, že bez rozpaků zahájil armádní operaci proti západu Libye právě v době, kdy zemi navštívil generální tajemník OSN António Guterres. Především diplomaté toto gesto chápou nejen jako pohrdání jejich řemeslem, ale i jako neúctu k mezinárodním institucím a jejich právu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud