Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další překvapení syrské války. Rebelové prý tajně jednají s Ruskem

Další překvapení syrské války. Rebelové prý tajně jednají s Ruskem

Zástupci povstaleckých skupin podle Financial Times začali tajně vyjednávat s Ruskem ve snaze ukončit tvrdé boje v Aleppu. Asadova armáda podporovaná ruským letectvem, Íránem a Hizbaláhem tam dokázala vývoj bitvy zvrátit a rebelové tento týden utrpěli velké ztráty.

Syrské drama nejspíš přináší další zvrat, který by ještě před pár dny nikdo nečekal. Hlavní role podle Financial Times připadají Rusku, které podporuje prezidenta Asada, rebelům, kteří s Asadovými věrnými roky válčí, a Turecku, které vzájemné rozhovory zprostředkovalo (i když si s politiky v Moskvě ještě před pár měsíci nemohlo přijít na jméno).

Právě Ankara se má stát místem, kde se rozhovory budou opakovaně konat. Dosavadní vývoj znamená, že Turecko sahá po prestižní kořisti – dosáhnout alespoň dílčího ukončení války se nepodařilo OSN, západním diplomatům ani vlivné Arabské lize. Teď lidé kolem prezidenta Erdogana, který je od letního zmařeného puče opojený pocitem, že „nic není nemožné“, a skutečně si neklade malé cíle, usilují o usmíření stran bojujících v Aleppu.

Stále větší ambiceStále větší ambiceautor: Reuters

Kdysi nejlidnatější město Sýrie je roky rozdělené a v jeho obklíčené východní části je uvězněno odhadem přes 200 tisíc lidí odkázaných na poslední zbytky zásob. Dlouho se jednalo o bitvu bez jasného vývoje, až teď Asadovi vojáci díky podpoře Ruska dokázali postoupit. Povstalci v úvodu týdne zaznamenali největší územní ztrátu za poslední roky.

Podle Charlese Listera, který je expertem na Sýrii, se první schůzka odehrála v pondělí a další má následovat o víkendu. Není jasné, kdo přesně se jí za opozici (roztříštěnou na řadu skupin) účastní. Někteří její zástupci jednání odmítají, jiní nechtějí mluvit, protože prý jde o „příliš citlivé téma“. První kolo rozhovorů zatím údajně nepřineslo žádný posun.

„Rusko by preferovalo dohodu s opozicí. Pokud Aleppo padne, bude syrská vláda potřebovat mnoho vojáků, aby ho udržela. To by ji zanechal oslabenou jinde v zemi nebo by musela víc spoléhat na Írán, což Moskva nechce,“ vyhodnocuje situaci Lister.

Syrští rebelovéSyrští rebelovéautor: reuters

Vývoj popisovaný redaktory Financial Times je zajímavý hned z několika úhlů. Jednak by definitivně potvrzoval znovuobjevené partnerství Ruska s Tureckem (znesvářily se po sestřelení ruského bitevníků tureckou armádou), za druhé by ilustroval už zmíněné ambice samotného Turecka a do třetice, což je možná největší zpráva, by ukázal, že Spojené státy se v regionu dostávají na druhou kolej.

„Přístup Američanů garantuje USA stále menší vliv nejen v syrském konfliktu, ale v celkovém vývoji regionu,“
analytička Emile Hokayemová

Ruská diplomacie konstatovala, že v kontaktu s opozicí je dlouhodobě, takže prý nejde o nic nového. Washington se podle ní izoloval. Otázkou zůstává, jak se k dění v Sýrii po 20. lednu postaví jako prezident Donald Trump. Jeho strategie zůstává velkou neznámou. Naznačoval ochotu spolupracovat s Ruskem, ale ne se mu podřídit. Druhou možností je, že USA bezprecedentně vyklidí pole a nechají Rusku s Tureckem hlavní slovo.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1