Další strašák pro Evropu. Bosenští Srbové chtějí vlastní stát, Rusko jim tleská | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další strašák pro Evropu. Bosenští Srbové chtějí vlastní stát, Rusko jim tleská

Další strašák pro Evropu. Bosenští Srbové chtějí vlastní stát, Rusko jim tleská

Duch bývalé Jugoslávie se opět zjevuje na evropském jevišti. Republika srbská, jedna ze dvou entit státu Bosna a Hercegovina, totiž usiluje za mohutného potlesku Ruska o samostatnost. „Pokud uvidíme příležitost, tak se jí chopíme,“ tvrdí prezident území Milorad Dodik. Informovala agentura Bloomberg. 

„Bosna prodělává tiché, pozvolné rozdělování, a tak je to také správně. Příležitosti k vlastnímu samostatnému státu se chopíme oběma rukama,“ řekl Dodik v nedávném rozhovoru. Jasně tak zavelel ke změně, na kterou mnozí obyvatelé slyší. 

V komplikovaném státě Bosna a Hercegovina, který tvoří Federace Bosny a Hercegoviny, kde žijí zejména Bosňáci a Chorvati, a zmíněná Republika srbská, je totiž zvláště patrná bída. Politici nejsou schopni se dohodnout ani na základních ekonomických reformách, kterými by lidem ulevili, a hrubý domácí produkt na obyvatele je proto jen na úrovni 15 procent průměru Evropské unie, informuje agentura Bloomberg.

„Bosna je ve své nejhorší krizi od konce války,“ komentuje tamní situaci Timothy Less, ředitel konzultační společnosti Nova Europa. „Nejen proto, že sdílené vládní instituce dosáhly bodu, který už je blízko totálnímu kolapsu, ale i kvůli tomu, že nikdo nemá zájem na jejich obnově,“ dodává Less.

Jeden z problémů Bosny a Hercegoviny je, že státní i soukromé instituce jsou bezútěšně rozdělené podle náboženských skupin. „Máte zde například muslimské dodavatele elektrické energie, ale také katolické a ortodoxní,“ říká Valentin Inzko, Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. Podobné rozdělení platí například i pro telefonní operátory či pro statistický úřad. 

Rozdělení země si přesto kromě Dodika nikdo nepřeje. Bosenští muslimové, jejichž 3,7milionová populace tvoří asi polovinu obyvatelstva Bosny a Hercegoviny, politika obviňují z toho, že poškozuje budoucnost společného státu.

„Právě lidi jako je on, kteří jen prosazují separatistickou, destruktivní a destabilizující politiku, dělají problémy nejen v Bosně a Hercegovině, ale jejich činy budou mít dopady i v celém regionu a potažmo i v celé Evropě,“ komentoval vývoj v zemi Bakir Izetbegovič, politik zastupující Bosňáky.

Po rozdělení netouží ani bosenští Chorvati, ale pokud se bosenští Srbové odtrhnou, tak se nejspíše budou snažit o rozdělení státu na tři části s tím, že se sami budou chtít připojit k sousednímu Chorvatsku, myslí si profesor záhřebské univerzity Zarko Puhovski.

Sílící tlaky probíhají za přihlížení Ruska, které se staví na Dodikovu stranu. Ten se s Vladimirem Putinem za posledních šest let setkal sedmkrát, s ruským ministrem zahraničí pak pětkrát. Republika srbská je rovněž pro Rusko druhá nejvýznamnější oblast pro investice, hned po Srbsku.

V lednu letošního roku byly na srbského prezidenta rovněž uvaleny americké sankce kvůli tomu, že „představuje významnou hrozbu vůči suverenitě a teritoriální integritě Bosny a Hercegoviny.“ To však Dodika nezastaví. „Jednou bude Republika srbská samostatnou zemí,“ tvrdí Dodik v rozhovoru pro místní noviny Večerník. „Jestli to bude za pět, deset nebo patnáct let je jedno,“ dodává.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.