Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další strategický tah. Proč Čína hostí vojenské lídry z padesátky afrických zemí?

Další strategický tah. Proč Čína hostí vojenské lídry z padesátky afrických zemí?

Čína opět posiluje své africké vazby. Až do 10. července totiž v Pekingu hostí první Čínsko-africké obranné a bezpečnostní fórum, na které pozvala nejvyšší vojenské a bezpečnostní představitele padesátky afrických zemí. Evropa a Spojené státy sledují sbližování Pekingu s Afrikou s obavami.

Čínsko-africké námluvy probíhají již delší dobu, asijská země se na černém kontinentu soustředí na těžbu komodit či stavbu infrastruktury, v posledních letech se snaží spolupracovat i v oblasti bezpečnosti. Proto nyní Peking hostí bezpečnostní summit, na který dorazili nejvyšší vojenští a bezpečnostní představitelé padesátky afrických zemí.

V Africe je podle odhadů přes milion Číňanů a čínské společnosti kontrolují okolo osminy (500 miliard dolarů) ekonomického výkonu afrického kontinentu. Zahraniční investice Číny do Afriky vzrostly ze 40 miliard dolarů ročně v roce 2012 na více než 90 miliard dolarů o čtyři roky později a není proto divu, že si země snaží své investice pojistit. I proto, že mnohé africké země jsou součástí čínského infrastrukturního mega-plánu Nová Hedvábná stezka (One Belt One Road, OBOR).

„Zabezpečení obchodních cest je pro Čínu velmi důležité, protože africké severovýchodní pobřeží až k Suezskému kanálu je součástí projektu One Belt One Road,“ vysvětluje pro zpravodajský server Deutsche Welle Cobus van Staden, expert na čínskou zahraniční politiku. Právě na severovýchodě Afriky, v malém pobřežním státě Džibutsko, má Čína dokonce svou první zahraniční vojenskou bázi.

Čína již má zkušenosti z afrických konfliktů. Během občanské války v Libyi v roce 2011 vyslala preventivně vojenskou loď Su-čou, aby dohlížela na evakuaci svých občanů. Od té doby se Čína snaží přispět ke stabilizaci regionu.

„Země se v této oblasti začala od Libyjské války více angažovat, například finančně podporuje Africkou Unii (AU) a zvýšila i počet svých modrých přileb v Organizaci spojených národů (OSN),“ dodává van Staden.

Posilování čínské přítomnosti v Africe se znepokojením sleduje Evropa se Spojenými státy, které se v posledních letech samy přiklánějí k izolacionistickým politikám. Se zdviženým obočím sledují například čínské dodávky zbraní do nestabilních afrických států – například do Jižního Súdánu, či půtky mezi americkými a čínskými vojáky v Džibutsku, kde mají svou vojenskou základnu i Spojené státy či Itálie s Francií.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744