Daň z masa je kontraproduktivní, vegetariánství by přineslo jiné problémy, říká klimatolog | info.cz

Články odjinud

Daň z masa je kontraproduktivní, vegetariánství by přineslo jiné problémy, říká klimatolog

Klimatolog Radim Tolasz se podílel na přípravě poslední zprávy mezivládního klimatického panelu, v níž IPCC doporučuje radikální změny ve stylu stravování a v nakládání se zemědělskou půdou. „Nelze to chápat tak, že bychom se měli všichni stát vegetariány a bude po starostech. To by zase přineslo jiné problémy,“ říká Tolasz v rozhovoru pro INFO.CZ.

Čtvrteční zpráva, kterou vydal mezivládní klimatický panel (IPCC) doporučuje radikální změny ve stylu stravování a v nakládání se zemědělskou půdou. Myslíte si, že ještě existuje nějaká šance, že by alespoň k části změn došlo lidstvo samo, nebo musí přijít radikální zásah politiků a zákazy?

Já si nemyslím, že by ta zpráva přinášela nějaká radikální doporučení na změnu stravovacích návyků. Ono je to dost mediálně propíráno a byla na to i na tiskové konferenci v Ženevě spousta dotazů. Když se ale do té zprávy podíváte, tak doporučuje hlavně změnu způsobu hospodaření na zemědělské půdě včetně výroby masa, což je trošku něco jiného než změna stravovacích návyků. Největší problém je s průmyslovou živočišnou velkovýrobou, která je velice náročná na vodu a produkci skleníkových plynů, tam by se mělo něco udělat.

Zpráva ale na druhou stranu doporučuje další rozvoj drobného a udržitelného farmaření a přímo říká, že hospodářská zvířata do krajiny patří. Nelze to tedy chápat tak, že bychom se měli všichni stát vegetariány a bude po starostech. To by zase přineslo jiné problémy, protože už dnes vám zemědělci řeknou, že jim chybí organické hnojivo. Pokud nebudeme mít krávy, kde ho vezmou? Nahradili by ho chemií. Dost mě udivuje, že zrovna to, že bychom měli přestat jíst maso, všude rezonuje, a přitom je to v té 1000stránkové zprávě okrajově zmíněno na jednom nebo dvou místech.

Ale ptal jste se, jestli se to může spravit samo. Myslím, že na to už byl dostatek času a je vidět, že se to nespravilo. Nějaká opatření je třeba udělat, zpráva ale nedoporučuje jaká. Ona říká, že pokud budeme hospodařit jako doposud, bude to přinášet problémy – větší emise, větší spotřebu vody, nedostatek vody, atd. Je třeba se zamyslet nad tím, co je třeba udělat, aby krajina lépe uspokojovala potřeby lidstva a aby člověk krajinu využíval ohleduplněji.

Zmínil jste jedení masa. Dovedete si představit konkrétně u nás nějaké kroky v tomto směru? Moje zkušenost s generací rodičů je taková, že mnozí nepovažují oběd bez masa za plnohodnotný… Je to vůbec politicky prosaditelné?

Myslím, že ani není rozumné to politicky prosazovat, protože to jen naštve lidi, a ti budou říkat: Podívejte, co zase ti klimatologové vymysleli. Problém stojí jinak. Když se zeptáte lékařů, řeknou vám, že spotřeba masa v České republice je nezdravě vysoká a že bychom ji měli snížit. To nemá vůbec žádnou souvislost se změnou klimatu. To, že změna klimatu je nepříznivě ovlivňována právě velkovýrobou masa, je nicméně pravda, a panel to zmiňuje. Dejme tedy dvě věci dohromady.

Řekl bych, že je to otázka výroby, a také generací. Mí rodiče také museli mít vždy maso, od doby, kdy na něj měli, a my už to tak nepociťujeme, nejsem přitom vegetarián. Mně už je 50 plus, ale lidi kolem třicítky jsou na tom ještě jinak a masa potřebují ještě méně. Dejme tomu ještě 10, 20 let a ono se to vyřeší samo. Nemůžeme ale takovou dobu čekat, jestli se průmyslová velkovýroba začne chovat ohleduplněji. Myslím, že nezačne, a proto je třeba jednat.

Když to ale budete řešit daní na maso – včera jsem četl, že se na to chystá Německo – tak velkovýroba si s tím poradí. Na daň z masa musí doplatit ti druzí farmáři, kteří už dnes vyrábějí sice kvalitněji, ale dráž. Pokud jim to ještě zdražíme, nikdo jejich výrobky nebude kupovat. Není to tedy podle mě rozumné rozhodnutí, spíše typicky německá hurá akce, podobná jako zavírání jádra. To jsou nedomyšlené akce a kontraproduktivní.

Zemědělství funguje v kapitalismu jako klasické podnikání, snažící se o maximalizaci zisku. Jak tedy pokračovat? Dá se z podnikání vyřadit někam na stranu a řídit se podle jiných kritérií?

Nejsem expert na zemědělství ani na lesnictví. Už při přípravě zprávy a na jednání v Ženevě se ale ukázalo, že největší zájem, jak bude prezentována, měly rozvojové země. Ne ty, kde je problém s velkovýrobou, ale ty, v nichž se farmaří tak, jak by se asi farmařit mělo. Právě ony měly zájem na tom, aby se ve shrnutí pro politiky objevilo co nejvíce faktických a geografických informací. To si myslím, je dobře.

Sami zemědělci říkají, že půda je málo výkonná, protože má málo organické hmoty. To je záležitost, která nemá se změnou klimatu nic společného – zemědělci přece vědí, že to dělají špatně. Jde jen o to jim udělat podmínky, aby to mohli dělat lépe.

Ve zprávě se řeší i postupující dezertifikace. V posledním týdnu proběhly médii zprávy o masivním zalesňování v Etiopii, kde vysadili tři miliardy stromů. Může být tohle cesta k ovlivnění globálních změn?

Je to určitě cesta ve smyslu adaptačním. Tam, kde budete mít více stromů, budete dopady klimatických změn snášet lépe. Není to ale tak, že stačí, abychom zasadili dostatečný počet stromů, a zastavíme globální klimatické změny, jak jsem četl v jedné švýcarské studii. Ty stromy nevyrostou dostatečně rychle, aby uhlík spotřebovaly v čase, v němž bychom ho měli začít snižovat. Druhá věc je, že stromy mají určité nároky na vodu. Když si vynásobíte počet stromů, které v té studii jsou, jsem přesvědčen o tom, že na planetě nenajdete tolik vodních zdrojů, aby vůbec mohly růst. Zvláště, když to uděláte takto nárazově a řeknete si, že teď budete deset let pouze vysazovat stromy. Většina z nich nemá šanci přežít kvůli nedostatku vody.

Ve velké části světa – například ve střední Evropě – je také problém s prostorem. Minulý týden jsem zaznamenal zprávu z Říčan, kde chtěli vysazovat nové stromy. Tamní starosta ale řekl, že mají problém najít plochy, kde by je měli sázet.

Infografika: Sucho

Jak se v kontextu změn, které je třeba udělat, díváte na dnešní trend uzavírání smluv o volném obchodu? Vidíte problém v tom, že se můžou zvýšit dovozy a vývozy potravin místo toho, aby lidé jedli lokálně?

Přiznám se, že jsem o tom takto zatím neuvažoval, ale souvislost tam určitě je. Když se mě nedávno někdo ptal na pozici Donalda Trumpa v klimatickém vyjednávání, odpovídal jsem, že jeho boj s Čínou je klimaticky aktivní. Tím, že omezuje obchod, bude méně dovážet, jak upozorňujete. Na druhou stranu je ale pravda, že některé výrobky nejsme schopni lokálně zajistit a je nutné je dovézt.

Myslíte, že v Česku lze očekávat změny od současné vlády?

Těžko říct. Musím konstatovat, že ta vaše otázka mi blýskala hlavou celý týden, kdy jsme zprávu na panelu projednávali. Často mě napadlo, že u nás máme zemědělství postavené na velkovýrobě – i když si odmyslíme premiéra a jeho firmy. Kdykoliv byl v posledních deseti letech v České republice problém s vodou, ať už sucho nebo povodně – říkali jsme my klimatologové, že problém je s tím, jak hospodaříme s vodou v krajině. Problém je v tom, že máme velké širé lány a my už 30 let říkáme, že s tím je potřeba něco dělat. Teď nám to ve speciální zprávě říká i panel IPCC, že je třeba preferovat udržitelné hospodářství, které využívá vodu umírněněji.

Česká vláda ale na druhou stranu přijala v posledních letech velké množství strategických dokumentů a resorty životního prostředí a zemědělství spolu začaly docela dobře spolupracovat – odmysleme si hraboše za poslední dny – a udělal se velký kus práce. Od roku 2015 vzniklo několik zásadních dokumentů, které jednoznačně říkají, že bychom s tím měli něco začít dělat. Ale zatím to jsou dokumenty na papíře, které je třeba realizovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud