Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Demokracie v rozkladu. Miliony amerických dlužníků mají zákaz hlasovat ve volbách

Demokracie v rozkladu. Miliony amerických dlužníků mají zákaz hlasovat ve volbách

Dlužíte na soudních výlohách? Pak je vhození hlasovacího lístku do volební urny luxusem, který si nemůžete dovolit. Právě takové zákony se v mnoha amerických státech dotýkají více než 10 milionů lidí, kteří dluží dohromady 50 miliard dolarů. Bohatství či chudoba tak paradoxně rozhoduje o volebním právu v zemi, která svou verzi demokracie vyváží od Latinské Ameriky až po Blízký východ. 

Zní to jako relikt dávné minulosti, kdy nemohli volit ženy či Afroameričané, přesto přesně taková je současná legislativa mnoha amerických států.

„Myslím, že již nikdy volit nepůjdu,“ přemítá například v rozhovoru pro dení Guardian obyvatelka Alabamy Randi Williamsová. Udělala hloupost. Kdysi zneužila cizí platební kartu, chytli ji. Zaplatila za to, odseděla si několik měsíců za mřížemi, během podmínky sekala dobrotu. Jenže nezvládla splatit všechny své závazky – náhradu škody, soudní výlohy, poplatky, různé úroky. Celkem asi 11 tisíc dolarů.

Když pak přišla do volební místnosti, čekal ji šok. Volit nemohla, stejně jako dalších asi 300 tisíc občanů ve státě Alabama. „Řekli mi, že jsem ztratila své volební právo a že je nezískám zpátky do doby, než splatím veškeré svoje dluhy vůči státu,“ tvrdí Williamsová. Takové zákony platí nejen v Alabamě, ale i v Nevadě, Tennessee a v šesti dalších státech. A ve třiceti státech USA by její hlasovací právo bylo nějakým způsobem omezeno.

Tento postup, který ve volbách znevýhodňuje chudé, případně podle studií i Afroameričany, je nejspíše porušením americké Ústavy. Přesto je v platnosti. „Ano, pokud má být obnoveno jejich volební právo, je třeba, aby uhradili všechny své finanční závazky vůči státu, případně vůči poškozenému,“ vypočítává tajemník Alabamy John Merrill.

Proti takovému ustanovení se však bouří nejen ti, jimž bylo hlasovací právo odejmuto, ale i občanská společnost. „Myslím, že je to naprosto příšerná praxe. Je to finanční zatížení práva volit a to vůči lidem, kteří jsou nejméně schopní se tomu ubránit,“ myslí si Scott Douglas, výkonný ředitel alabamské náboženské společnosti Greater Birmingham Ministries. „Je to jako volební daň, finanční bariéra, abyste mohli jít odvolit. Bohatí si toto právo mohou koupit, chudí nikoliv,“ dodal.

V Alabamě se odejmutí práva volit týká 286 tisíc lidí, tedy asi 7.5 procenta celkového elektorátu. Více než polovina z nich jsou přitom Afroameričané, i když ti jsou ve státě zastoupeni jen z 27 procent. Někteří tak hovoří přímo o tom, že jsou současné zákony rasistické. „Elity chtějí Afroameričanům zabránit, aby mohli svými volbami něco změnit," myslí si právnička Alexandria Parrishová. „Je to jako novodobé zákony Jima Crowa," dodává. 

„Právo volit by nikdy nemělo být navázáno na to, kolik člověk dluží. Jde o morální hledisko a pokud chcete lidi, kteří měli problémy se zákonem resocializovat, tak volby jsou k tomu ideální prostředek," říká další z těch, komu bylo volební právo upřeno - Carmone Owens.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1