Deprese, z níž není úniku. Přečetli jsme za vás nový román Michela Houellebeka | info.cz

Články odjinud

Deprese, z níž není úniku. Přečetli jsme za vás nový román Michela Houellebeka

Houellebekův román jako by předpověděl protesty žlutých vest, jeho naštvaní normandští zemědělci se ale od současných demonstrantů v mnohém liší. Stejně jako hlavní hrdina už propadli zoufalství ze společnosti zničené liberalismem, sexuální revolucí a filozofií volného trhu. Starý dobrý svět nenávratně mizí, stejně jako hotely, kde se ještě dá kouřit.

Většina spisovatelů objíždí u příležitosti vydání své nové knihy literární festivaly a autorská čtení, dává rozhovory novinářům a vystupuje v televizi. Michel Houllebecq ne. Loni naopak požádal francouzská média, aby dodržela embargo a o jeho nové knize Serotonin nepsala před 27. prosincem.

Místo rozhovorů pak médiím nabídl snímek ze své podzimní, už třetí, svatby. A očekávání rostlo. V lednu vydaný už sedmý Houellebekův román se pak okamžitě vyšvihl na první příčku v žebříčku nejprodávanějších knih. Zřejmě nejslavnější francouzský autor současnosti dokázal, že je nejen mistrem pera, ale i zdatným marketingovým stratégem.

Pojďme ale k samotné, na autorovy poměry poměrně rozsáhlé (347 stran), knize. Její hlavní hrdina, 46letý Florent-Claude Labrouste, se v mnohém podobá typickým houellebekovským hrdinům – je samotář takřka bez přátel, má problémy s partnerským životem a je silně kritický k politickému a společenskému vývoji.

Zatímco hlavní postava jeho posledního románu Podvolení François má ještě své sexuální touhy a láká ho mnohoženství v muslimy ovládané společnosti, Florent-Claude už rezignoval na vše včetně sexu. Jediné, po čem touží, je v klidu dožít bez větších psychických a fyzických útrap. Právě proto si nechá od svého psychiatra předepsat Captorix, psychofarmakum nové generace. Tento lék založený na bázi serotoninu – takzvaného hormonu štěstí, odtud název knihy – sice pacientům umožňuje v klidu žít a zbavit se těch nejhorších depresivních stavů, zároveň má ale i neblahé účinky. Těmi jsou zvedání žaludku, ale také ztráta potence a sexuální touhy. „Zvedáním žaludku jsem nikdy netrpěl,“ podotýká k tomu Florent-Claude.

Na první pohled je přitom zoufalství hlavního hrdiny těžko pochopitelné. Vystudovaný zemědělský inženýr má dobře placené místo na ministerstvu zemědělství, o více než dvacet let mladší japonskou přítelkyni a nezanedbatelný rodinný majetek, který zdědil po sebevraždě rodičů. Přesto ale trpí, stejně jako celá společnost zasažená morem modernity, ideologií volného trhu a vládou elitní kasty.

Po náhodném objevení videí se sexuálními orgiemi, kterých se účastní hrdinova přítelkyně Yuzu, se Florent-Claude vážně zabývá myšlenkou vraždy. Její nevěra sice jeho mužské ego raní, ale po jedné lahvi calvadosu si uvědomí, že na ni rychle zapomene. Vraždu nezvažuje proto, že by na Japonku žárlil, spíš nemá sílu na to, aby se s dívkou, která je na něm existenčně závislá, rozešel.

Variantou je čin, k němuž ho inspiruje televizní pořad o lidech, kteří beze stopy zmizí svým rodinám, a pokud s tím nesouhlasí, policie nemá právo jejich blízkým sdělit jejich novou adresu. Největším trápením, jež takové zmizení obnáší, je pro Florenta-Clauda nalézt hotel, kde se ještě může kouřit.

„Jsem schopný být šťastný a sám? Nemyslím. Jsem obecně schopný být šťastný? Myslím, že tomuto druhu otázek je lépe se vyhnout,“ popisuje Houellebecq myšlenkové pochody svého hlavního hrdiny a popisuje historii jeho milostných vztahů a promarněných lásek. Při sezení u psychiatra, který po krevním rozboru doporučí pacientovi dávky serotoninu snížit, si autor klade otázku, zda je možné zemřít žalem – právě tuto diagnózu lehce pobavenému a lhostejnému Flaurentu-Claudovi lékař sdělí.

Stejné zoufalství a bezvýchodnost jako v Paříži nachází Florent-Claude i po přestěhování na normandský venkov. Revolta tamních zemědělců, v níž je jedním z hlavních aktérů přítel z vysoké školy Aymeric, jakoby předznamenala vznik současného hnutí žlutých vest. I v Houellebekově díle, které vzniklo několik měsíců před prvními shromáždění žlutých vest, dojde k blokádě dálnice A3, která skončí krveprolitím.

Je však třeba říct, že románoví chovatelé normandských krav se od žlutých vest v mnohém liší – na rozdíl od nich už nevěří v lepší budoucnost a jedinou možnou cestu pro ně představuje násilí. Aymeric svému příteli říká, že už nechce vylévat hektolitry mléka do kanálů, jak to na protest proti klesajícím výkupním cenám mléka dělali jeho předchůdci. Nevidí v tom smysl, raději se vyzbrojí útočnou puškou a čeká, jak zareagují policisté.

Florent-Claude s ním sice sympatizuje, blokádu ale sleduje jen zpovzdálí – on sám se přece jako zaměstnanec vládního úřadu na úpadku francouzského zemědělství sám podílí. „Počet zemědělců se ve Francii za posledních 50 let enormně snížil, stále to ale ještě není dost,“ říká Florent-Claude. „Je třeba ho ještě dvakrát nebo třikrát vydělit, abychom došli k evropským standardům, jaké mají v Dánsku nebo Holandsku,“ vyjadřuje antievropské a antiliberální smýšlení autora.

Tady se Houellebecq dotýká až konspiračních teorií – za postupným úpadkem zemědělství vidí „obrovský sociální plán“, jenž má za následek mizení jednotlivců, kteří si ze zoufalství proženou hlavu kulkou, jak to udělalo několik Aymerikových přátel.

Týdeník Le Point objevil v Houellebekově tažení proti Evropské unii a volnému obchodu i faktický nesmysl – to když Florent-Claude přemítá o blížícím se konci languedockých pěstitelů meruněk kvůli uzavření dohody o volném obchodu se státy společenství Mercosur. Houellebekovo alter ego se ale zcela mýlí – produkce argentinských farmářů je oproti těm francouzským zcela zanedbatelná, obávat by se mohli spíše sousedů ze Španělska nebo marockých pěstitelů.

Rozruch vyvolala ve Francii i hrdinova větička o městu Niort, které označil za nejošklivější, jaké kdy viděl. Starosta města spisovatele pozval na návštěvu a do Niortu dokonce přijela na reportáž německá televize. Tamní obyvatelé pak začali na sociálních sítích vystavovat snímky města, aby dokázali, jak moc se Florent-Claude mýlí.

Serotonin je ale čistou fikcí, takže Houellebecq má na nesmysly v zemědělské politice i na názor ohledně Niortu plné právo. Názory hlavního hrdiny se mohou, ale také nemusí shodovat s těmi autorovými. Jak ostatně poznamenal fotograf Houellebekovy svatby Philippe Matsas: „Zatímco antihrdina Serotoninu je (jako Houellebecq) agronom, silně depresivní a sužovaný neschopností vytvořit stabilní vztahy, on zde prezentuje fotografie, kdy je šťastný a ve formě, distancuje se tak od jeho (hrdinova) charakteru.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud