Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Deset malých černoušků po egyptsku: Sísí nehodlá před prezidentskými volbami nic riskovat

Deset malých černoušků po egyptsku: Sísí nehodlá před prezidentskými volbami nic riskovat

Vrcholná politika není zrovna procházka růžovým sadem a málokdo (pokud vůbec někdo) věří, že politici jsou stvoření čistá jako lilium, která mají na mysli pouze rozvoj vlasti a blaho svých spoluobčanů. Míra povadlosti oné lilie se samozřejmě liší v závislosti na míře politické kultury, kterou se jednotlivé země mohou pyšnit. Něco jiného očekáváme od vůdců dejme tomu v subsaharské Africe a něco jiného od vlády třeba v takovém Švédsku nebo Kanadě.

Když v neděli 7. ledna uveřejnil na svém twitterovém účtu kandidát na post příštího egyptského prezidenta Ahmad Šafíq stažení své kandidatury, mnohé to překvapilo. Že byl podle jeho právníka důvodem nátlak ze strany státu, ale udivilo jen málokoho. Osudy kandidátů na post egyptského prezidenta tak čím dál víc připomínají variaci písničky o deseti malých černoušcích, jen tihle byli původně jen čtyři.

Jedna dvě, Ahmad jde

Začalo to už v druhé polovině loňského roku, kdy byl odsouzen k šesti letům za mřížemi plukovník Ahmad Qansawa – krátce poté, co veřejně oznámil svůj záměr kandidovat na post prezidenta. Bohužel pro něj to udělal v uniformě, a to se nesmí. Podle jeho právníka Asada Hajkala si odsedí trest za „pronášení politických názorů, které jsou v rozporu s požadavky armády“. Zbyli už jen tři.

Stávající prezident Abdalfattáh Sísí zjevně nehodlá riskovat, že by se tentokrát štěstí neusmálo na něj, a tak musel jít z cesty i šestasedmdesátiletý Ahmad Šafíq. Ten totiž Sísího v jediných demokratických prezidentských volbách v dějinách Egypta, jež se konaly v roce 2012, málem porazil. A není divu, že z něj má stávající prezident trochu vítr. Šafíq má totiž za sebou stejně jako Sísí bohatou politickou kariéru. Jako (téměř) každý správný egyptský vrcholný politik začal v armádě. V letech 1996 až 2002 velel vojenskému letectvu a poté plynule přesedlal na post ministra civilního letectva, jímž byl až do revolučního roku 2011, kdy stanul v čele poslední Mubárakovy vlády. Po prohraných prezidentských volbách v roce 2012 se (pro jistotu) uchýlil do Spojených arabských emirátů, kde jej stávající prezident Chalífa bin Zájid Ál Nahján jmenoval svým politickým poradcem. Tak co s ním? Když velíte armádě a máte k ruce zpravodajské služby, řešení se najde. V pondělí večer byly zveřejněny další z nahrávek telefonních rozhovorů, které vedl důstojník vojenské zpravodajské služby Ašraf al-Chúlí s různými mediálně činnými osobnostmi a jež skončily v rukou reportérů deníku The New York Times. „Jestli se rozhodne, že bude s námi, pak je jedním z bývalých armádních velitelů, je to jasné?“ instruoval al-Chúlí moderátora populární televizní debaty. „Ale jestli ne, tak proklejeme předky jeho otce.“ Jak se Šafíq rozhodl, je zřejmé. A zbyli už jen dva.

Sísí, jsi jednička!

Ve hře tak zůstává už jen pětačtyřicetiletý právník a aktivista Chálid Alí známý jako „legendární bojovník s korupcí“ (v roce 2011 získal za svou činnost na tomto poli dokonce státní vyznamenání), který spíš než kritika Sísího stávajícího režimu představuje vyzyvatele celého systému, jehož je Sísí zosobněním. Jenže i ten může velice snadno zmizet z politické scény ještě dřív, než bude moci představit svůj program.

Za necelé dva měsíce, 3. března, ho čeká stání u odvolacího soudu, jenž může potvrdit trest odnětí svobody na tři měsíce za chování ohrožující „veřejnou morálku“. Z toho jej obvinil profesní, leč názorově provládní, kolega, právník Sámir Sabrí. Chálid byl odsouzen za Čechům velmi dobře známé gesto, kterým aktuální prezidentský kandidát Mirek Topolánek počastoval svého kolegu Kalouska, aby mu dal jasně najevo, jak velká jednička podle něj je. Topolánek se dočkal sdělení mandátového výboru, že takové gesto je krajně nevhodné, Chálid Alí, jenž prostředníček vztyčil loni v lednu na ulici před budovou administrativního soudu, může jít na tři měsíce do kriminálu (v krajně příhodnou dobu). Chálid se tehdy radoval obklopen příznivci poté, co vyhrál soudní spor o změnu demarkační linie v Rudém moři, jež by způsobila, že by egyptské ostrovy Tírán a Sanáfír najednou připadly do sféry vlivu Saúdské Arábie. Je jasné, že tím si neudělal moc velké oko u stávajícího prezidenta, jenž dohodu se Saúdskou Arábií o transferu ostrovů a posunu námořní hranice podepsal. A tak zbyl jen jeden.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Sísí se chystá podle deníku al-Arab oficiálně přednést svou kandidaturu do druhého volebního období ve čtvrtek 18. ledna během projevu, v němž bude prezentovat výsledky svého působení ve funkci. Dá se pochopitelně očekávat, že to bude oslava velkých úspěchů s vyhlídkou na světlé zítřky. Nejspíš se nic nedozvíme o absurdních investicích do výstavby nového hlavního města, jež údajně vůbec nejdou z egyptské státního rozpočtu, o umlčování novinářů a omezování svobody slova, ani o neschopnosti vymýtit stoupence IS ze Sinaje.

Tak jako jinde, kde je před volbami najednou možné dostavět všechny parky, školky a koupaliště (nebo jejich výstavbu alespoň dostatečně pompézně oznámit), i Sísí teď přišel s celou řadou pozitivních oznámení o projektech, jež by měly zajistit zlepšení zásobování vodou, kanalizace, usnadnění spojení mezi jednotlivými provinciemi a snížení hustoty dopravy. Na pořadu dne je i výstavba železniční sítě za 50 miliard egyptských liber (tedy 60 miliard korun) a příslib otevření 4000 továren v následujícím půlroce. Nemohly chybět ani plány výstavby sociálního bydlení. Kdo by se v zemi, kde ještě v roce 2016 žilo téměř 28 % populace pro hranicí světové chudoby, tváří v tvář takovým slibům zajímal o nějaké zavřené opoziční politiky a novináře?

„Sísí tím, že takhle krátce před volbami schválně mluví o projektech směřovaných do budoucnosti, implikuje, že má na srdci hlavně blaho země, kterého bude dosaženo, ať už bude u moci nebo ne – celé je to ale jen politická propaganda,“ komentoval prezidentův projev sociolog Abdalhamíd Zajd z Fajjúmské univerzity. Sísí, jak se zdá, nemá jediného silného konkurenta. A pořádání takových voleb samozřejmě principiálně zpochybňuje jejich význam. Není proto překvapivé, že se očekává poměrně nízká volební účast, neboť proč volit, když je výsledek předem jasný?

Už teď je zřejmé, že Egypt neumožní dohlížet na průběh voleb 20 organizacím pro lidská práva (z 300 v Egyptě registrovaných) a to včetně Human Rights Watch a Freedom House. Údajně za to může jejich nepřátelský postoj k Egyptu. Volby se budou navíc konat za výjimečného stavu, jenž bude z „bezpečnostních důvodů“ v platnosti od 13. ledna na dobu tří měsíců. Podle opozice to volby zásadně (a negativně) ovlivní.

Ale vzhledem k tomu, jak pečlivě si současný egyptský prezident připravil půdu, je to vlastně jenom drobnost. Sísí vážně není žádná lilie a v prezidentském křesle se mu líbí. A co si budeme nalhávat, většina demokratického Západu bude po jeho zvolení možná hlasitě skřípat zuby, ale vlastně se mu uleví. Všichni si přece jen ještě pamatují, kolik „radosti“ do regionu přinesly jediné aspoň náznakem demokratické egyptské volby v živé paměti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1