Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děsivé dozvuky požáru v Londýně. Lékaři potvrdili první případ otravy kyanidem

Děsivé dozvuky požáru v Londýně. Lékaři potvrdili první případ otravy kyanidem

Měsíc po tragickém požáru 24patrové bytové věže Grenfell Tower na západě Londýna lékaři potvrdili první případ otravy kyanidem, který se zřejmě uvolnil z hořícího plastu a izolace. Otravu diagnostikovali 12leté Luaně Gomesové, která smrtící požár přežila. Kvůli riziku otravy kyanidem byla v péči lékařů také její sestra a matka, která byla v sedmém měsíci těhotenství, po požáru ale potratila. 

Podezření na rozsáhlou otravu toxickým kyanidem měli lékaři už dříve, Luana Gomesová je ale prvním potvrzeným případem. Dívka, které lékaři diagnostikovali „zranění z nadýchání se kouře“ a „otravu kyanidem“, strávila v bezvědomí šest dní. Její matka čtyři dny a sestra Megan dokonce týden.  

Otrava kyanidem je při požárech poměrně častým jevem. Jedovatý plyn se totiž uvolňuje při hoření plastů, ze kterých se vyrábí řada domácích spotřebičů a výrobků. Otrava se pak projevuje bolestí hlavy, závratěmi, zmateností, zvracením a časté jsou také křeče. Pokud je koncentrace jedovatého plynu vysoká, následuje rychlá smrt.

„Účinky jsou opravdu rychlé, můžete umřít během několika vteřin,“ řekl pro BBC toxikolog a lékař jednotky rychlé péče Johann Grundligh.

720p 360p
Peklo v Londýně

„Zní to dramaticky, protože je kyanid známý jako zbraň travičů. Kyanidy jsou ale produkovány také některými bakteriemi, houbami a řasami,“ říká odborník na životní prostředí a analytik BBC Roger Harrabin. Tento jedovatý plyn se navíc objevuje v některém ovoci, jako jsou meruňky, jablka nebo broskve.

Požár, který 14. června zachvátil výškovou budovu na západě Londýna, si vyžádal 80 obětí. Hořet podle vyšetřovatelů začalo od lednice, za rychlé rozšíření plamenů však mohl nekvalitní izolační obklad budovy. Matka Luany Gomesové, která byla v době požáru v sedmém měsíci těhotenství, kvůli tomu zuří. „Právě jste zabili mého syna,“ říká. „Mohl přežít. Kvůli těmto podmínkám ale zmizel,“ dodává.

Byly čtyři hodiny ráno, když se byt rodiny Gomesových ve 21 patře ocitl v plamenech a manželé se s dětmi dali na útěk. Běželi po schodech dolů a chodba byla plná kouře. Otec pro BBC popsal také hrůzný zážitek, kdy byla podlaha plná těl mrtvých, přes která se snažili dostat ven. „Šlapali jsme na lidské ruce i nohy.“ Když se pak v nemonici dozvěděl, že o nenarozené dítě přišli, zhroutil se. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1