Děti, které zasáhl granát do hlavy, i těla páchnoucí chlorem. Apokalypsa v Ghútě očima lékařů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti, které zasáhl granát do hlavy, i těla páchnoucí chlorem. Apokalypsa v Ghútě očima lékařů

Děti, které zasáhl granát do hlavy, i těla páchnoucí chlorem. Apokalypsa v Ghútě očima lékařů

Lidé v severosyrském Afrínu a ve Východní Ghútě u Damašku v posledních dnech zažívají peklo na zemi. Zatímco v Afrínu bojuje proti syrským Kurdům turecká armáda, východní Ghútu se za pomoci Ruska snaží z rukou povstalců dobýt syrský režim Bašára Asada. Z obou oblastí prchají desetitisíce lidí denně, desítky dalších zde ale umírají – jen za dnešek to je víc než 40 lidí. V obklíčené východní Ghútě mezitím každý den svádí boj o přežití zraněných pacientů hrstka lékařů, kteří jsou odhodláni zde „zůstat až do úplného konce“. Hovořila s nimi britská televize BBC.

 

„Většinu dětí, které zde umírají, zasáhl do hlavy granát a mají poranění břicha nebo střev. A viděl jsem i případy, kdy je rána zasáhla přímo do srdce,“ popisuje tragické okamžiky, které v posledních zažívá každý den, lékař Hamid. Ve východní Ghútě, okolo které syrská armáda postupně utahuje smyčku, zatímco na nevinné obyvatelstvo útočí ze vzduchu, žije Hamid i se svou rodinou. Bydlí ve stísněné garáži vedle budovy, která byla ještě před měsícem jejich domovem, nálety ji ale zničily.

Oblast východní Ghúty dostaly pod kontrolu povstalecké skupiny koncem roku 2012, tedy asi rok a půl po vypuknutí občanské války v Sýrii. Na jaře 2013 se ocitla v obležení syrských vládních jednotek, které zde od té doby drží civilisty jako v pasti. V polovině letošního února pak syrský režim za podpory Ruska zahájil velkou ofenzivu za znovudobytí východní Ghúty. Od té doby si boje vyžádaly život 1300 civilistů včetně 270 dětí. Dalších 5000 lidí bylo zraněno a jen od čtvrtka Ghútu na 40 tisíc osob opustilo.

„Tyto děti potřebují specializované chirurgy a sedm nebo 14 dní intenzivní péče,“ říká Hamid. „V Londýně by bylo možné je zachránit, v Ghútě nemůžeme dělat nic. Snažíme se zastavit krvácení a ulevit jim, pak jim dovolíme zemřít,“ dodává lékař. Tři z jeho dětí a mnoho dalších, které mu prošly v nemocnici pod rukama, v životě nepoznaly mír, jen válku a strach. Mnohé z nich se do jeho péče dostanou s hlubokými ranami po šrapnelech, s chybějícími končetinami nebo těžkými popáleninami.

Čtyři lékaři a pracovníci zdravotnického personálu, kteří BBC poskytli telefonický rozhovor, popisují práci v obklíčené enklávě jako neklidnou, surovou bitvu o záchranu lidí před smrtí. Na záchranu končetin nebo zraku zde není prostor ani prostředky. Důkazem je i pětiletý chlapec, který do nemocnice dorazil s četnými ranami na nohách a rukou. Hamid ho zachránil před smrtí, ruku a nohu mu ale musel amputovat. Chlapec je ale naživu, a to se ve východní Ghútě počítá jako úspěch.

Asi 50 akutních pacientů, kteří potřebovali naléhavou lékařskou péči, bylo z východní Ghúty tento týden evakuováno. Syrská armáda zde zároveň zřídila humanitární koridor, na jehož bezpečnost dohlíží ruská armáda. Každou hodinu jím z východní Ghúty prchají tisíce lidí, kolem 390 tisíc lidí zde ale stále zůstává uvězněno. Skrývají se v provizorních podzemních obydlích s omezeným přístupem k vodě a jídlu.

Stále častějším terčem leteckých úderů se však stávají právě nemocnice. Lékařské zařízení, kde pracuje i Hamid, už bylo z jedné třetiny poškozeno. Zdravotnický personál v celé východní Ghútě tak pracuje v neustálém strachu o vlastní život i život pacientů. „Pracovali téměř nepřetržitě, jen s několikahodinovým spánkem, nepravidelným stravováním a za neustálé frustrace a strachu z bombardování,“ popisuje situaci na místě syrská koordinátorka Lékařů bez hranic Lorena Bilbaová s tím, že jsou místní lékaři fyzicky i emocionálně vyčerpaní.

Jak pro BBC říká 36letý radiolog Alef, únorová eskalace útoků přinesla do východní Ghúty „nový druh hrůzy“, kdy má každý den před očima pacienty s mnohačetnými zraněními. „Nemůžeme jim pomoct. Když se rozhlédnete kolem, v obličejích personálu je čiré zoufalství,“ popisuje Alef, který spolu s ženou a dětmi a další stovkou lidí nyní žije ve sklepě jedné z veřejných budov.

V suterénu žije i 23letý student medicíny Mohamed, který musel školu opustit a stát se lékařem na plný úvazek. Jen za poslední měsíc mu zemřelo pět bratranců, strýc, manžel jeho sestry i manželka jeho bratra. „Pacienty jsou i členové naší rodiny. Budeme pokračovat v jejich léčbě, dokud nedojdou všechny léky,“ říká s tím, že bude léčit zraněné až do poslední minuty.

Právě lékařské potřeby a léky jsou ve východní Ghútě nedostatkovým zbožím, které velmi rychle mizí. „Pracujeme se stehy, které jsme už předtím použili, s rukavicemi, které jsme už měli na sobě, s hrudní drenáží, která už byla použita u jiného pacienta,“ říká Hamid, který zároveň potvrzuje, že se civilisté stávají také terčem útoků zakázaným chlorem. Nasvědčují tomu příznaky některých pacientů.

„Každý, kdo přijde do sanitky, má ten samý zápach,“ vysvětluje a popisuje nedávný případ tříměsíční holčičky a dvouletého chlapce. „Dívka byla po dobu jednoho týdne na dýchacích přístrojích a přežila, ale chlapec zemřel. Bylo modrý a jeho tělo bylo cítit chlorem,“ dodává Hamid, který zároveň odmítá slova prezidenta Bašára Asada o tom, že se svým tažením snaží vyčistit zemi od teroristů. „Říkají, že zabíjejí teroristy, ale my nejsme teroristé. Lidé, které vidím umírat, jsou ženy a děti,“ říká Hamid.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.