Děti si nadávají do Židů. Jsou v Německu namístě povinné exkurze do koncentračních táborů? | info.cz

Články odjinud

Děti si nadávají do Židů. Jsou v Německu namístě povinné exkurze do koncentračních táborů?

Útoky a nenávistné projevy vůči Židům jsou v západní Evropě čím dál častější, odborníci proto v poslední době varují před nástupem antisemitismu a židovské obce vyzývají turisty z Izraele, aby byli v těchto zemích opatrní. V čele evropských států, které se potýkají s nárůstem antisemitských nálad, je i Německo. Útoky namířené proti Židům se přitom nevyhýbají ani školám, antisemitismus spolu s rasismem tak představuje velkou výzvu pro tamní vzdělávací systém, píše německý server Deutsche Welle.

„Když se zeptáte dětí ve školách, proč říkají svým spolužákům ‚Du Jude‘ (Ty Žide), často vám odpoví, že to je prostě jen nadávka, která znamená ‚zrádce‘,“ říká Florian Beer, 40letý učitel ze Severního Porýní-Vestfálska. „To je samozřejmě projev antisemitismu, ale často to tak ani nemyslí,“ dodává Beer.

Německý učitel, který si vzal za manželku ženu židovského původu, pozoruje nárůst antisemitských nálad v tamních školách dlouhodobě. Rozhodl se proto, že situaci nebude nečinně přihlížet, a začal objíždět školy v regionu, kde přednáší o nebezpečí protižidovských útoků. „Mnoho mladých Židů se už neodváží nosit na veřejnosti jarmulku nebo ji nenosí vůbec. Když opustí školní areál, dají si na hlavu baseballovou čepici nebo kapuci, protože jsou prostě vystrašení,“ popisuje Beer.

Antisemitismus už totiž nezůstává jen „výhradou“ úzké skupiny pravicových extremistů, ale dostává do širšího proudu německé společnosti a dokonce i mezi vzdělanou část obyvatelstva. Nárůst protižidovských nálad je přitom nejvíce vidět na internetu – za posledních deset let se podle Deutsche Welle počet antisemitských komentářů téměř ztrojnásobil.

Problém se týká také nejlidnatější německé spolkové země, která loni zaznamenala devítiprocentní nárůst počtu antisemitských trestných činů (z 297 incidentů počet vzrostl na 324). Severní Porýní-Vestfálsko proto vytvořilo pozici státního komisaře pro antisemitismus, které se ujala bývalá německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová.

Ministerstvo vzdělávání navíc požaduje, aby učitelé podobné prohřešky včetně slovních útoků ve školách hlásili. Podle Floriana Beera to ale není tak jednoduché. „Na jedné straně to je samozřejmě správné, přesto mi to přijde problematické, protože v momentě, kdy nahlásím takového studenta, se náš pedagogický vztah přetrhne,“ vysvětluje.

Lepším řešením podle něj bylo zavést preventivní opatření. Své studenty, z nichž je téměř každý druhý cizího původu, proto bere na exkurze do bývalých koncentračních táborů Buchenwald, Sachsenhausen nebo Osvětim. Návštěva temných míst evropské historie podle něj zanechává ve studentech hlubokou stopu.

„Většina z nich jen mlčí, někteří ale návštěvu koncentračních táborů vůbec nezvládne,“ říká Beer, který odmítá, aby byly tyto kurzy povinné – nechce totiž studenty traumatizovat. „Trénovaní pedagogové a dobrá příprava jsou základ. Za žádných okolností ale k návštěvě nesmí být nuceni,“ vysvětluje.

 

Infografika dne: spokojenost se školami v EU

V Německu je už dnes výuka o holokaustu od deváté třídy povinná, podle Beera to ale není dost. Závěr hodiny o holokaustu je vždy stejný – nikdy by se neměl opakovat, o životě židovské komunity v Německu a Evropě to ale žáci vědí jen málo. Když se jede na exkurzi do Osvětimi, bere proto studenty také do Krakova, aby měli možnost navštívit židovskou komunitu – právě taková lekce je podle něj klíčová pro odbourání antisemitských nálad.

A oceňují to i studenti, kteří byli vychováváni ve zcela jiné kultuře a v antisemitsky naladěné společnosti vyrostli. „Měl jsem ve třídě Syřany, kteří mi říkali, že vždy věděli, že to všechno je jen propaganda. A byli nesmírně vděční, že se mohli seznámit i s jinou perspektivou,“ popisuje Beer. Některá slova jeho žáků ho ale skutečně dojala. „Někteří studenti, kteří zrovna dostali německý pas, mi řekli: ‚Teď jsem Němec a zodpovědnost za holokaust je nyní také mojí minulostí,“ dodává.

Učitelé, kteří mají zájem o výuku historie a života Židů, si mohou stáhnout výukové materiály, které pro ně úřady před půl rokem připravily. Podle Beera to je ale jen začátek a povinnou součástí školních osnov pro střední školy by měly být i další lekce o boji proti rasismu a antisemitismu. K tomu je však zapotřebí další vzdělávání samotných učitelů. „Dokud budeme v prostorách školy stále slýchávat ‚Ty Žide‘, musí to být povinné stejně jako věda nebo matematika,“ tvrdí Beer.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud