Dětské svatby jako smutný šrám Indonésie. Politici je chtějí konečně zakázat, pro mnohé ale pozdě | info.cz

Články odjinud

Dětské svatby jako smutný šrám Indonésie. Politici je chtějí konečně zakázat, pro mnohé ale pozdě

Dětské svatby jako smutný šrám Indonésie. Politici je chtějí konečně zakázat, pro mnohé ale pozdě
 

Jí je čtrnáct, jemu jen o rok více. Žijí ve městě Bantaeng, na jihu indonéského ostrova Sulawesi. Teď už jsou svoji. Poté, co jim místní islámský soud udělil souhlas ke sňatku rozhodnutí úřadů navzdory. Jejich fotografie prolétla tiskem ostrovního státu, vyděsila aktivisty a politiky pak přiměla ke slibům, že k podobným svatbám už v Indonésii nedojde.

„Je to tak dáno, je to náš osud, to považuji za hlavní důvod,“ uvedla pro svatbě pro stanici CNN Indonesia mladičká nevěsta, kterou média i s ohledem na její věk označují jen zkratkou „FA“. Podle svých slov chce i nadále studovat a stát se lékařkou. Její manžel, který je nyní souostroví znám jako „S“, už nyní pracuje jako stavební dělník, v čemž prý bude pokračovat, aby podpořil mladou rodinu.

Oba čerstvě oddaní jsou údajně rádi, že mají svatbu za sebou. Dostali se totiž do mediálního i politického kolotoče. Jejich manželství možná změní zákony země, která nyní bere ohled na konzervativní zvyklosti časté mimo hlavní centra, třeba právě na Sulawesi. Tento ostrov je převážně muslimský podobně jako celá Indonésie, sňatky nezletilých ale mají původ nikoli v islámu jako takovém, ale v jeho konzervativním výkladu, nebo spíše regionálních tradicích. Mimochodem, matka nevěsty se podle místního tisku také vdávala už ve čtrnácti letech.

Podle současného indonéského zákona z roku 1974 je minimální věk pro uzavření sňatku v případě mužů 19, u žen pak 16 roků. I ten ale teď politici chtějí změnit: jakartské ministerstvo pro ochranu žen a ochranu dětí žádá, aby byla hranice zvýšena na 22, respektive 20 let. A indonéský prezident Joko Widodo už slíbil podepsat dekret zakazující svatby nezletilých.

Jak je tedy možné, že k předem ohlášenému sňatku došlo?

Podle legislativy lze dosud udělit výjimku, pokud je ohlášené spojení v souladu s „náboženskou vírou“. Svatebčané tak nejprve požádali o souhlas místní specializovaný úřad, ten jej odmítl udělit. Rodiny i budoucí manželé se ale nevzdali a obrátili na lokální náboženský soud, který jim naopak vyhověl. A vzkázal bezmocnému úředníkovi, aby svatbu razítkem posvětil.

Už zmíněné ministerstvo pro ochranu žen a práva dětí dokonce poslalo na Sulawesi tým, který se pokusil svatbě zabránit. Samotný obřad zřejmě i proto proběhl nenápadně, i když už pod dohledem médií.

Proti podobným sňatkům pak loni vystoupily také ženské duchovní, které proti němu vydaly fatwu. Tedy nábožensko-právní stanovisko, kterým se mají muslimové řídit. Mimochodem, ženské duchovní nejsou v islámských zemích zcela obvyklé, působí ale i jinde než v Indonésii, kde mají staletou tradici. Ostatně, samy duchovní navrhly posunout věkovou hranici u žen na osmnáct let. Pravda ale je, že i v dosud spíše nábožensky liberální Indonésii sílí ty muslimské proudy, které takovou regulaci ze strany odmítají. Bitva o charakter indonéského islámu nabývá na intenzitě.

Co se statistik týče, nejlidnatější islámská země planety obsadila planetárně sedmé místo v počtu sňatků, ve kterých je jednomu ze snoubenců méně než 18 let. Sama vláda uvádí, že v roce 2016 tvořily celou šestinu nevěst dík mladší věku, který Česko považuje za hranici zletilosti. UNICEF, tedy Dětský fond OSN, k tomu dodává, že každá stá Indonésanka se vdala před tím, než dosáhla patnáctin.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud