Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dětští džihádisté z donucení. Teroristé stále vymývají mozky i šestiletým a posílají je na smrt

Dětští džihádisté z donucení. Teroristé stále vymývají mozky i šestiletým a posílají je na smrt

Malé dítě třímající obří samopal. Obrázky, které obletí svět a způsobí, že se v příjemci, obvykle usazeném na bezpečném místě kdesi daleko, cosi pohne. Ozbrojené konflikty a války jsou hrozná věc. Když ale řady bojovníků rozšíří malé děti, je něco skutečně špatně. Boko haram, al-Kájda, Islámský stát – všechny teroristické organizace do svých řad začleňují malé děti a přetvářejí je v nevypočitatelné bestie. 

Podle egyptského novináře Hišáma an-Nadžára měly v roce 2016 děti vycvičené Islámským státem na svědomí 40 % sebevražedných útoků v Iráku. Až třetinu všech bojovníků v Jemenu tvoří podle UNICEF děti a organizace Amnesty International informovala zkraje letošního roku o téměř 1500 dětech, jež během posledních dvou let posílily řady jemenských šíitských bojovníků. Když pomineme očividnou skutečnost, že děti je třeba před válkou chránit, nikoli je do ní hnát, je tu také prostý fakt, že rekrutování osob mladších patnácti let je na základě mezinárodních dohod považováno za válečný zločin.

„Naučili nás používat zbraň a poslali nás do první linie,“ popisuje ve zprávě UNICEF třináctiletý Juri Pokar hrůzy, které prožil v řadách Boko Haram. „Myslel jsem, že je se mnou konec. Chtěl jsem akorát přežít. Všechny děti se bály a ty menší v noci plakaly, a když jsem je slyšel, brečel jsem taky.“ Pokarovi se podařilo uprchnout, ne všechny děti mají ale to štěstí. Fenomén dětských vojáků není nic nového. Íránským národním hrdinou se během války s Irákem stal v roce 1980 třináctiletý Mohammad Hosejn Fahmíde, který – podle oficiální biografie – skočil opásaný odjištěnými granáty pod irácký tank poté, co jeho spolubojovníci do jednoho padli. Chlapec se stal ikonou a za svou statečnost a obětavost je dodnes velebený. Izraelsko-palestinský konflikt, Sýrie, Jemen, Libye, Súdán, výčet zemí, v nichž jsou rekrutovány do bojů děti, by byl dlouhý. V poslední době neblaze proslul jejich využíváním a mírou brutality Islámský stát, který šokoval svět i propagandistickými klipy, kde děti vraždí zajatce.

1080p 720p 480p 360p 240p
Na radikální muslimy musíme být tvrdí, politiky ale probudí až velký průšvih, říká expert

Teroristické organizace své potenciální malé stoupence obvykle nezískají použitím hrubé síly nebo zastrašování. Podle Hišáma an-Nadžára je šikovně přivedou do svých modlitebních kruhů a mešit, kde je jim vtloukána do hlav nutnost loajality k chalífovi, tedy vůdci organizace. Poté, co mu složí slib věrnosti, se z nich mohou stát vojáci v jeho armádě a jsou odesláni do jednoho z řady výcvikových táborů, kde je jim vštěpována ideologie organizace a kde se učí zacházet se zbraněmi. Existuje celá řada videozáznamů, na nichž stojí děti seřazené v černých nebo maskovacích uniformách s turbany na hlavách a vykonávají příkazy od výše postavených členů organizace. Na dalších do nich instruktor kope, aby je připravil na rány, které v boji utrží, případně jsou na nich zachyceny hodiny, při kterých děti recitují tauhíd – vyznání Boží jedinosti a odříkávají zpaměti verše z Koránu a sunny o boji s nevěřícími, střílí nebo zpívají džihádistické písně. V době, kdy byl Islámský stát na mocenském vrcholu, brávali jeho představitelé s oblibou děti na popravy, aby je „zocelili“. Vzhledem k tomu, že děti navíc dostávaly finanční odměny, nebyla o dobrovolníky ve výcvikových táborech nouze.

Stejně jako měli Osmané své janičáře a Hitler svůj Hitlerjugend, měl i Abú Bakr al-Baghdádí svá „Lvíčata chalífátu“. Přibližně šestiletým dětem v nich instruktoři namlouvali, že jim vůdce otevře celý svět poté, co jej vyrve ze spárů bezvěrců a zbloudilců. Ujišťovali je, že to oni jsou generace, která osvobodí mešitu al-Aksá, otevře brány Říma, bude šířit islám v Evropě a sjednotí všechny státy světa pod vlajkou chalífátu. Děti a mladí lidé byli záměrně vykořeněni a pod záminkou skutečné, ryzí zbožnosti přinuceni opustit příbuzné, rodinu a domácí prostředí, v němž vyrůstali. Potřeba náklonnosti pak byla těmto osamělým dětem saturována v rámci organizace, která mnohdy zacházela tak daleko, že byla rodina dítěte označována za bezvěrce – prostě proto, aby se nadobro vymazala z jeho života. Důsledkem měla být absolutní sounáležitost s organizací a poslušnost vůči ní.

Dramatická situace v regionu podobným akcím nahrává. Syrská občanská válka podle údajů UNICEF zásadně ovlivnila život 8,4 milionu syrských dětí, tedy 80 % celkového počtu, přičemž 2,4 milionu z nich připravila o domov a desítky tisíc o život. V sousedním Iráku žilo dva roky před vznikem IS (tedy v roce 2011) na 800 tisíc dětí, které přišly o jednoho či oba rodiče. Materiálu do výcvikových táborů mají tudíž teroristické organizace dostatek. Navíc to není vždy tak, že by děti musely být nutně osiřelé nebo odlákané pokoutně. Někdy je rodina vyzbrojí a pošle bojovat sama. Přesně tak tomu bylo i u šestnáctiletého Ibráhíma, kterého podle Human Rights Watch rodina vyslala k jemenským povstalcům. „Rodina mě podpořila, abych se k húsíjům přidal, dali mi kalašnikov a húsíjové zase munici,“ vyprávěl chlapec pracovníkům z HRW.

720p 480p 360p 240p

Húsijové, zajdovští šíité známí také jako Ansárulláh, využívají děti v krvavém konfliktu, který propukl před dvěma lety, jako hlídače nebo zásobovače. Poté, co absolvují výcvik – nejprve měsíční ideologickou „nalejvárnu“ následovanou vojenskou přípravou – se aktivně zapojí do bojů. Jako žold dostávají jídlo a kát, listy rostliny katy jedlé, které se v Jemenu ve velkém žvýkají a jež mají podobné účinky na organismus jako metamfetaminy.

Co bude s dětmi vychovanými v ideologii, jež jim byla pečlivě vštípena organizací, která má být s konečnou platností zničena? Co s nimi bude, až se – doufejme – podaří Islámský stát zničit? Podle psychiatričky Hiby al-Ísáwí je návrat do normálního života u takových dětí extrémně těžký. Kromě terapie je nezbytný i život v klidném prostředí, kde je mír samozřejmostí a kde budou moci znovu získat základní společenské návyky. Podle studie zaštítěné Migration Policy Institute provedené v roce 2015, vykazovalo mezi syrskými uprchlíky každé čtvrté dítě z deseti známky post-traumatické stresové poruchy. Děti, jež připraví ozbrojené konflikty o dětství, platí nesmírnou cenu. A účet za absenci byť i základního vzdělání, za traumata, zranění a vykořenění bude v následujících letech vystaven jejich rodným zemím, které jim nedokázaly zajistit bezpečí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1