Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dialektika Blízkého východu. Trump uznáním Jeruzaléma popudil celý svět, navíc sám sobě podrazil nohy

Dialektika Blízkého východu. Trump uznáním Jeruzaléma popudil celý svět, navíc sám sobě podrazil nohy

Uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele Spojenými státy vyvolalo takové reakce, jaké americký prezident Donald Trump očekával. Uražené, naštvané, kontroverzní. Na jeho hlavu se valil jeden kritický komentář za druhým, k blízkovýchodním státům se přidali klíčoví evropští hráči i Evropská unie s OSN. Jako by nebylo dost, že kdysi šovinistický prezident musel ve středu spolknout už jednu hořkou pilulku - to když jej časopis Time jmenoval až druhou osobností letošního roku - za hnutím #MeToo!

Pokud Trump čekal za svoji odvahu uznání Jeruzaléma potlesk ve stoje, šeredně se spletl. Kromě Izraele totiž bylo chvály jako šafránu, naopak kritika se na něj valila ze všech stran. Kromě arabských států v blízkovýchodní oblasti jeho krok odsoudil například i francouzský prezident Emmanuel Macron, kancléřka Angela Merkelová či evropská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.

„Jde o jednostranné a politováníhodné rozhodnutí, které porušuje mezinárodní právo a rezoluce Rady bezpečnosti OSN,“ reagoval diplomaticky na Trumpovo prohlášení francouzský prezident. Zmiňoval přitom rezoluci RB OSN z roku 1980, která neuznává anexi východní části Jeruzaléma Izraelci.

Světoví státníci proto naznačovali, že k vyřešení otázky Jeruzaléma je třeba dialogu, vyjednávání a trpělivé diplomatické práce než jednostranných okázalých gest. Svůj přístup státníci údajně s Trumpem před jeho rozhodnutím telefonicky konzultovali, nicméně přesvědčit se jim ho nepodařilo. „Pozice Evropské unie je neměnná, členské státy nebudou přesouvat svá diplomatická zastoupení do Jeruzaléma. Status tohoto města se musí vyřešit jednáním mezi Izraelci a Palestinci a Jeruzalém má být hlavním městem obou států,“ uvedla poněkud smutně po uznání Jeruzaléma USA vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Federica Mogheriniová.

Ve stejném duchu reaguje i české ministerstvo zahraničí, podle svého nočního prohlášení „společně s ostatními členskými státy EU na základě závěrů Rady pro zahraniční věci EU považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město obou států, tj. Státu Izraele a budoucího Státu Palestina.“

Generální tajemník OSN Antonio Guterres pak dodal, že takové Trumpovo jednostranné rozhodnutí ohrozí mírový proces v Izraeli a zopakoval, že izraelsko-palestinský konflikt nemá jiné řešení, než vytvoření dvou států - Izraele a Palestiny. Podobně se vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová: „Německo nepodporuje toto rozhodnutí, protože status Jeruzaléma musí být určen v rámci řešení dvou států,“ vzkázala přes svého mluvčího.

Zatímco Evropa našlapovala diplomaticky, Blízký východ běsnil. Všechny palestinské frakce vyhlásily „tři dny hněvu,“ Liga arabských států svolala na sobotu mimořádné zasedání a v Gaze a v Turecku se pálí vlajky USA i fotografie jejich prezidenta.

„Tímto rozhodnutím USA záměrně podkopaly všechno předešlé mírové úsilí a prohlásily, že opouštějí roli prostředníka mírového procesu, kterou hrály v předchozích desetiletích," reagoval podrážděně na Trumpovo rozhodnutí v televizním projevu šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Podle Abbáse Trump rovněž podkopal úsilí o vytvoření dvou států - Izraele a Palestiny - a mezitím stihnul ještě porušit mezinárodní právo.

To je pro ješitného Trumpa katastrofa. Americký prezident, přesvědčený o svých vynikajících vyjednavačských kvalitách, si totiž při nástupu do nejvyššího úřadu umínil, že dosáhne diplomatického cíle, na kterém si již vylámala zuby řada jeho předchůdců – míru na Blízkém východě.

Přípravou tohoto cíle pověřil svého zeťe (a ortodoxního žida) Jareda Kushnera, což analytici interpretovali tak, že má tento plán pro samotného Trumpa nejvyšší prioritu. Kushnerova skupina blízkovýchodního smíření již několik měsíců na problému intenzivně pracuje, podle neoficiálních zpráv uniklých z této pracovní komise a odhadů analytiků se nicméně očekává, že jejím výstupem bude nějaká forma návrhu předpokládající právě zřízení dvou států – tedy uskupení, které nyní Abbás v reakci na Trumpovo uznání Jeruzaléma pohřbil.

Trumpův krok rovněž podstatně zasáhnul do dynamiky vývoje americké blízkovýchodní politiky. „Jde o nezodpovědné a neopodstatněné rozhodnutí,“ prskala na uznání Jeruzaléma podrážděně Saudská Arábie, jinak tradiční spojenec USA v regionu. I toto diplomatické manželství však v poslední době hyzdí trhliny, byť právě tam vedla Trumpova první zahraniční cesta, během níž byly podepsány smlouvy za stovky miliard dolarů.

Už na podzim totiž tamní vládce, král Salmán, podniknul historicky první zahraniční cestu do Ruska, což někteří komentátoři interpretovali jako možný zlom v Saudské zahraniční politice a změnu diplomatického kurzu. Podle posledního vývoje na Blízkém východě to však vypadá, že otázka Izraele je nyní pro sunnitské Saudy dočasně na druhé koleji a snaží se soustředit všechnu pozornost na svou studenou válku s šíitským Íránem.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1