Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Diplomatická blokáda Kataru: Kouřová clona, která zahaluje historická traumata

Diplomatická blokáda Kataru: Kouřová clona, která zahaluje historická traumata

Podpora terorismu jako vševysvětlující mantra diplomatické izolace Kataru připomíná spíše než věrnou reflexi reality brilantní práci kvalitní PR společnosti. Podobně jako u jiných diplomatických konfliktů totiž je i současná situace vše, jen ne černobílá a náhle objevený argument podpory terorismu je jen účelová záminka, která má zastřít podstatu problému. 

Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené Arabské Emiráty a Jemen jako mávnutím kouzelného proutku zahájily na počátku týdne diplomatickou a dopravní blokádu katarského emirátu, který tak nyní poněkud smutně kouká do vzdouvajících se vln Perského zálivu. Důvodem k drakonickému opatření měly být souhlasné komentáře katarského emíra na adresu šíitského Íránu - úhlavního nepřítele sunnitské Saudské Arábie. Jenže pravda je trochu složitější a naštěstí pro malý emirát s velkým bohatstvím: žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. 

Katar Saudské Arábii, lokální verzi "světového policajta", leží v žaludku už pěkně dlouho - mimo jiné i proto, že nemá žádné přímé nástroje, jak jej ovládat. Narozdíl od okolních států je totiž hlavním zdrojem bohatství Kataru zemní plyn, který emirátu přináší nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP) v poměru na obyvatele na celém světě. „Katar byl vazalským státem Saudům nicméně skrze ohromné zásoby zemního plynu si pro sebe získal autonomii. Zbytek regionu se od té doby snaží mu přistřihnout křídla,“ komentuje kontext dění na Blízkém východě Jim Krane, výzkumník na Rice University.

A vypadá to, že čas stříhání křídel konečně přišel. Pro ospravedlnění blokády tak posloužila tvrzení, že se emirát příliš sbližuje s šíitským Íránem, akcentována byly rovněž vazby Kataru na světový terorismus: Emirát údajně podporuje organizace od Hamasu přes Muslimské Bratrstvo až po Al Kaidu, Taliban a Hizballáh. Podstatu problému je však třeba hledat někde jinde - záminky totiž nedá tolik práce vyvrátit, navíc si lze jen těžko představit, že by sbližování s Íránem, které bylo údajně produktem fake news, vedlo k tak razantní diplomatické odezvě.

Podle vyšetřování amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) byla totiž zpráva o sbližování s Íránem podstrčená ruskými hackery. A to, že Katar podporuje určité teroristické skupiny není žádná novinka a například USA toho v minulosti již několikrát využily - třeba v případě, když bylo třeba propustit jejich unesené občany. Navíc v regionu Blízkého východu je absence vazeb na teroristické organizace spíše výjimečná. Kdo jsi bez viny první hoď kamenem, Saudská Arábie to však bude jen stěží.

Proč tedy diplomatická akce států Arabského poloostrova přichází nyní a proč s takovou razancí? Načasování dávají mnozí analytici do souvislosti návštěvy Donalda Trumpa v Saudské Arábii a defacto vypsání bianco šeku tamním lídrům, že s takovým přístupem USA souhlasí. Regionální vůdci si „díky nedávné návštěvě Donalda Trumpa mohou myslet, že mají krytá záda, protože americký prezident zaujal antiislamistický a antiíránský postoj,“ myslí si Jezíd Sajích z centra Carnegie Middle East.

Pro USA je však tato trumpova politika do jisté míry schizofrenní, protože emirát je i jejich branou na Blízký východ. Mají tam obří základnu s deseti tisíci muži, jejich stíhačky odtamtud vzlétají do boje s Islámským státem, mají v Kataru i předsunuté velitelství. A tak zatímco prezident Donald Trump na Twitteru světil akce Saudské Arábie a ostatních zemí, americké ministerstvo zahraničí a Pentagon již tolik nakloněné současnému diplomatickému kurzu nebyly. „Různé neshody a rozbroje v regionu nejsou nic nového, ale co je zajímavé je nyní načasování i bezprecedentní míra tlaku,“ komentuje situaci Mehran Kamrava, ředitel katarského Centra mezinárodních a regionálních studií.

Co je tedy za kouřovou clonou podpory světového terorismu? Především snaha o posilování dominance. Sunnitská Saudská Arábie se šíitským Íránem soupeří téměř ve všem – od rozdílné interpretace Islámu přes postoje v Sýrii a Jemenu, vývoz ropy, kybernetické útoky až po snahu o hegemonii v regionu. Komentátoři usuzují, že Saudové chtějí potrestat vzpupné Katarce, které nemohou jako ostatní státy ovládat pomocí kartelu OPEC a kteří podle nich svým jednáním údajně překračují vlastní důležitost. 

Jenže přestože blokáda malého emirátu vypadá impresivně, nad Arabským poloostrovem se vznáší několik ´ale´. Jednak je dobré si povšimnout, že ani Kuvajt ani Omán, ač státy Rady pro spolupráci arabských zemí (GCC), se k blokádě nepřidali. Jak chce Saudská Arábie dosahovat svých okázalých cílů, když nedokáže ani přesvědčit své nejbližší spojence, aby zaujali společné stanovisko? Otázky se rovněž vznášejí nad reálnými dopady blokády. Zmrazení diplomatických vazeb s okolními zeměmi Katar zase až tolik nevykolejí a hladomor mu rovněž nehrozí. Írán se ihned nabídnul, že dorovná 40 procent výpadku potravin, který krizí vzniknul.

A přestože katarským aerolinkám kvůli omezení okolního vzdušného prostoru vznikají citelné ztráty, emirát se vzdát nehodlá. Tím spíše, že jakákoliv vojenská akce okolních států je spíše z říše science fiction než i jen hypotetickým scénářem sluncem zalité reality. Kromě americké vojenské základny mají totiž v Kataru základnu se 150 vojáky i Turci, jejichž armádu si blízkovýchodní státy snaží držet od těla co nejdále. Prezident Erdogan se navíc nyní blokovaného emirátu zastal a schválil navýšení počtu vojáků na tamní základně o tři tisíce. „Nevzdáme se. Nezávislost naší zahraniční politiky nikdy nezkompromitujeme,“ tvrdí rezolutně katarský ministr zahraničí Sheikh al-Thani.

Paradoxně to tak mohou být naopak státy koalice, které metaforickým pohledem uhnou jako první. Podle agentury Bloomberg totiž například Spojené arabské emiráty pokrývají katarským plynem až polovinu spotřeby své elektrické energie. Omezení dodávek by tedy tento emirát pořádně zabolelo. 

Jak celá situace skončí, je těžké odhadovat. Do pozice mediátora se hlásí již například Kuvajt či OSN a je možné, že se jim podaří přesvědčit znepřátelené strany k malým ústupkům, zachování si vlastní tváře a návratu k normálnímu stavu.

„Je však mnohem pravděpodobnější, že rozpory budou trvat měsíce, pokud ne roky. Dále dojde ke fragmentaci Blízkého východu, aktuálně v kontextu neefektivity přístupu nové americké diplomacie,“ myslí si Barak Barfi, analytik think tanku New America.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1